Vzpomínky na léčitelku Květoslavu Patočkovou zaplavily semilské muzeum

19.5.2022
Fefík

Když na počátku letošního ledna zveřejňovali pracovníci Muzea a Pojizerské galerie Semily výzvu, aby se jim ozvali pamětníci na semilskou léčitelku Květoslavu Patočkovou, netušili, co je čeká.

Při našich dřívějších výzvách týkajících se jiných historických témat jsme pamětníky sháněli jen velmi těžko a zdlouhavě,“ řekl ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk. „Proto nás velmi příjemně překvapila úplná záplava vzpomínek na Květoslavu Patočkovou, které nám doslova každý den lidé posílají emailem, poštou, telefonicky, nebo se o ně přicházejí podělit osobně. Určitě zde velmi pomohl zájem regionálních a celostátních médií.“

Historik muzea Tomáš Chvátal k tomu dodává: „Do dnešních dní muzeum kontaktovalo již přes sedmdesát pamětníků. Lidé dávají k dispozici nejen své cenné vzpomínky, ale často i originální recepty psané paní Patočkovou, případně její fotografie. Při osobním setkání z pamětníků září vděk k paní Květě a nad rozhovory se vznáší projasněná atmosféra.“

V Lomnici nad Popelkou se vyráběly proslulé varhany. Tradici připomíná nová výstava

 

Dostatek vzpomínek a ostatních materiálů umožnil, že se výstava o semilské léčitelce otevřela už 8. dubna. „Jsme si vědomi, že toto téma má celostátní dosah a chceme umožnit návštěvu i zájemcům ze vzdálenějších krajů. Proto jsme se rozhodli výstavu zachovat i v letní sezóně, k vidění bude až do 15. září,“ podotkl ředitel Šnaiberk. Expozice se bude snažit návštěvníka emotivně vtáhnout do atmosféry domu, jak jej zažili ti, kteří za léčitelkou Patočkovou přicházeli. Díky spolupráci muzea s rodinou a dalšími blízkými osobami se podaří vystavit nemálo originálních artefaktů spjatých s osobou paní Patočkové. Součástí muzejní instalace bude i rekonstrukce místnosti, v níž léčila. S pomocí vybraných vzpomínek se bude návštěvník moci seznámit s jednotlivými aspekty její léčitelské činnosti, s recepty i s jejími jasnozřivými schopnostmi.

Květoslava Patočková se narodila před sto deseti lety, 17. ledna 1912 v Havírně, části Pasek nad Jizerou. Po druhé světové válce, v roce 1946, se přestěhovala do Semil. Byla to výjimečná žena, podobně jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek. S Janem Mikoláškem měla zřejmě spousty společného, byla totiž vyhledávanou lidovou léčitelkou, byla silně věřící a rozuměla bylinkám. Její schopnosti přesahovaly hranice regionu a na pomoc se k ní obracely i mnohé tehdejší „celebrity“.

Trabanty, velorexy, žigulíky. Zavzpomínat můžete v Železném Brodě v Muzeu socialistických vozidel

 

Léčitelka bydlela naproti semilskému muzeu v Husově ulici. Zde ji těsně před smrtí navštívil spoluautor knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové Jiří Kuchař, který toto setkání později popsal: „Byl to podlouhlý dům pod náměstím, klasická nízká zástavba, před ním byla branka, pár schodů a pak vchod. Uvnitř panovalo dokonale starosvětsky magické prostředí. Pozvala nás do svojí léčitelské svatyně, komůrky se zvláštní, patrně protihlukovou úpravou, ve které přijímala nemocné a poskytovala pomoc. Ta místnost byla plná sošek a obrázků Ježíše, Marie a svatých, které Květoslava Patočková velice milovala. Se svými problémy za ní chodili lidé a někdy vodili i zvířata, jak to bylo celkem běžné po celé Evropě, hlavně v odlehlých horských a podhorských oblastech, kde bylo daleko pro lékaře, natož pro lékaře zvířat. Svojí vírou byla proslulá, a proto se na ni obraceli nejen prostí lidé, ale také kněží – ovšem i doktoři a profesoři, protože i ti občas mají zdravotní problémy. „Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za mnou chodit lidé v zástupech,“ řekla tehdy.

Květoslava Patočková odešla 10. srpna 1991. V léčitelství pak pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která je již také bohužel po smrti.

Semilská nemocnice se dočká nové rehabilitace a dalších úprav. Pacienti už nebudou muset do vedlejšího kraje

 

Chystáme finanční sbírku a následnou realizaci umělecké pamětní desky, v níž chceme použít reliéf malíře Vladimíra Komárka, který k léčitelce Patočkové také docházel. Pro zhotovení desky budeme spouštět veřejnou sbírku. O paní Květoslavě a dalších léčitelích v okolí navíc plánujeme vydat příští rok knihu v naší muzejní edici Paměť Semilska. A nakonec, pokud se nám podaří shromáždit ještě další informace, bychom v budoucnu rádi uskutečnili pokračování výstavy, zaměřenou na všechny léčitele z okolí,“ uzavřel ředitel Šnaiberk.

A právě dnes, 19. května, se o půl šesté v muzeu uskuteční přednáška o Květoslavě Patočkové, o jejím dlouholetém léčitelském působení a o tom, co se na výstavu nedostalo.

Zdroj: MAPG Semily + Renata Coufalová, Semilské noviny



Nepřehlédněte