Expozice poodhaluje jednak krásu achátů, ale i dramatické okolnosti jejich zrodu z nitra bouřících sopek. Zjistíte, co obnáší jejich sběr v přírodě a poznáte, jak se zdánlivě nehezké pozůstatky vulkanické činnosti změní rukou člověka v umělecká díla.
Vernisáž výstavy proběhla ve čtvrtek 16. května 2019 v Jenštejnském domě na Husově náměstí v Berouně, jejíž součástí byla i komentovaná prohlídka pod vedením kurátora Mgr. Pavla Bokra a Františka Janouše, jednoho ze spoluautorů výstavy. Další komentované prohlídky se uskuteční 13. 7., 3. 8. a 31. 8. 2019.
Výstava je členěna na dvě části, v přízemí muzea se návštěvníci seznámí pomocí velkoformátových fotografií, videoprojekce a modelu sopky se vznikem achátů, se způsoby jejich hledání a následného opracování. V prvním patře na ně pak čekají samotné exponáty.
Nechybí dotyková obrazovka s mapami nalezišť a fotografiemi jednotlivých lokalit. V pokladně si mohou návštěvníci koupit různě velké kusy zmíněných polodrahokamů. K dostání je také publikace Acháty Barrandienu a další leštitelné materiály, která pojednává o historii a současnosti sbírání achátů i dalších dekoračních kamenů v této oblasti.
K vidění jsou ty nejlepší kusy krásných polodrahokamů, achátů a železitých křemenů, tak zvaných z posledních desetiletí, které se podařilo shromáždit. Nechybí ani detailní velkoformátové fotografie, které ukazují, jak dokonalé barevné kompozice umí příroda vytvořit.
Návštěvníci se dále mohou seznámit s tím, jak se kameny sbírají a zpracovávají. „Za vybudováním sbírky stojí mnohdy i celoživotní namáhavá práce a tisíce hodin strávených v terénu doslova za každého počasí. Často se sběratel vrátí bez nálezu, a přesto se další den vydá na další výpravu,“ říká František Janouš, jeden ze sběratelů, kteří v Berouně vystavují své exponáty.
Známé je naleziště achátů Podkrkonoší, například bájný vrch Kozákov. Jen málokdo však ví, že se acháty nachází i v okolí Hořovic na Berounsku, kde se vyskytují v dutinách již dávno ztuhlé lávy. „Proto jsme si jako jeden z cílů výstavy stanovili představit i s pomocí modelu sopky náš region jako oblast pradávných vulkánů a prezentovat krásu kamenů, kterým dala vzniknout právě sopečná činnost. “ dodává Pavel Bokr.
