Židovské muzeum spravuje kromě staroměstského hřbitova z 15. století, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejstarší náhrobek Avigdora Kary či náhrobky rabího Löwa a Mordechaje Maisla, Klausovou, Maiselovu a Pinkasovu synagogu s Památníkem obětí holokaustu, Obřadní síň a Galerii Roberta Guttmanna. Všechny objekty lze běžně navštívit za sedmidenní vstupné za 350 korun, od 11. května lístek muzeum nabídne za 200 korun.
Okruh Pražské židovské město zahrnuje i Staronovou synagogu. Sedmidenní vstupenka na něj běžně stojí 500 korun, od pondělí bude za 270 korun. Samostatné vstupné do Staronové synagogy, kterou spravuje Židovská obec v Praze, stojí normálně 200 korun a platí také sedm dní. Od 11. května bude za sto korun. Ve všech případech se snižuje i vstupné pro děti a studenty.
Objekty spravované pražskou židovskou obcí se pro návštěvníky otevřou až 25. května, sdělil Pavel Veselý, koordinátor cestovního ruchu židovské obce. Kromě Staronové synagogy jde ještě o Jeruzalémskou synagogu. Obec připravila ještě zvýhodnění vstupenek koupených předem přes internet. V ceně vstupného do Staronové synagogy je prohlídka s průvodcem. Židovské muzeum až do odvolání nabízí vstupenky jen u pokladen, nikoli online.
Původním záměrem vzniku Židovského muzea v Praze v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly při asanaci počátkem 20. století zbořeny. Za druhé světové války nacisté zřídili Židovské ústřední muzeum, kam byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog z území tehdejšího protektorátu. Po válce muzeum částečně spravovala rada židovských obcí, ale v roce 1950 bylo převedeno do vlastnictví státu tehdy už ovládaného komunistickou stranou. V roce 1994 byly budovy muzea vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a současně vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce.
vera/čtk
