Až do konce září bude v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem veřejnosti přístupná výstava s názvem Václav Kratochvíl – 200 let od narození. Výstava se věnuje životu osobnosti regionálního politika, statkáře a organizátora veřejného života na Roudnicku. Svou činností totiž výrazně ovlivnil zdejší kraj.
Průkopnický statkář
Václav Kratochvíl se narodil 24. června 1820 v Mlčechvostech jako syn statkáře. Po absolvování hlavní školy v Litoměřicích začal Kratochvíl v roce 1839 hospodařit na statku manželky Anny v Lounkách. Už tehdy se snažil o zavádění moderních postupů v zemědělství. Roku 1854 koupil statek v obci Chodouny, kde provedl první melioraci v kraji, která umožnila pěstování zeleniny a zakládání chmelnic. Jako první začal na Roudnicku používat mlátičku a stroje k paření a mletí kostí na hnojiva.
Byl také politikem
Už od mládí se účastnil politického a veřejného života na regionální i národní úrovni. Koncem 40. let 19. století povzbuzoval lidi ve svém okolí k šíření vzdělávacích, politických a hospodářských spisů. Šířil mezi nimi i spisy tajně dovážené z ciziny. Roku 1848 byl vyslýchán pro účast na svatodušních bouřích v Praze a během Bachova absolutismu podporoval perzekvované účastníky revoluce. Od roku 1850 byl členem obecního zastupitelstva, po roce 1861 poslancem zemského sněmu a od roku 1865 také starostou roudnického okresu.
Protože ho zvolili starostou, rozpustili zastupitelstvo
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Společně s V. Jandou a J. Syrovým byl v čele táboru lidu na Řípu, který se konal 10. května 1868. Na této události se sešlo 40 tisíc lidí, kteří společně protestovali proti germanizačním a centralizačním snahám vlády a prosazovali touhu státní samostatnosti našeho národa. Za tuto činnost byl s Václavem Jandou odsouzen na šest měsíců, a když jej následující rok zvolilo okresní zastupitelstvo starostou, bylo rozpuštěno.
Stál u zrodu Národního divadla
Dne 16. května 1868 slavnostně poklepal na základní kámen Národního divadla jménem venkovských obcí v Čechách, pod heslem „S rázností k svobodě“. Největší zásluhy však měl v ekonomické oblasti. Počínal si jako uvědomělý, praktický a podnikavý hospodář. Zřídil sušárny chmele, založil a vedl Okresní záložnu hospodářskou v Roudnici (1865), dal podnět ke vzniku hospodářské školy v Hracholuskách (1864), sladovny, cukrovaru a lihovaru a ve všech těchto podnicích zastával řadu let vedoucí pozice. V roce 1883 byl jmenován čestným občanem obce Spomyšl.
Na náhrobku kámen určený pro Národní divadlo
Zemřel 4. srpna 1893 a o tři dny později byl pohřben na evangelickém hřbitově v Krabčicích. Za náhrobní kámen mu slouží kámen původně určený do základů Národního divadla, vylámaný na vrchu Kalich u Litoměřic. Roku 1935 byla na jeho počest pojmenována Kratochvílova rozhledna v Roudnici, vybudovaná téhož roku u příležitosti 60. výročí založení roudnické záložny.
