Labus, Krakonoš, hora Říp. Co mají společného?

Duchovní život našich předků před přijetím křesťanství byl velmi pestrý. Nebyli tak negramotnými a nekulturními individui, jak se často mylně uvádí. Některé zvyky, místa či osoby se nám dochovaly dodnes a doslova zlidověly, aniž bychom to tušili.

Jedním z projevů staroslovanské víry byl mimo jiné kult hor a uctívání všeho, co s nimi souvisí. Posvátné byly zejména některé vrcholky, které sloužily i k provádění kultu. Slované však věřili i na sílu různých horských a podzemních duchů a ochránců. Stejně tak, jako jejich domovy měly své ochránce dědky domoviky, tak i lesy a hory měly ty své. S kultem hor také souvisí kult kamenů, dokazující zejména existence obětních kamenů.

V Polsku vyroste po stovkách let chrám slovanských bohů

Slovanské hory Říp a Milešovka

V Čechách je asi nejvýznamnější posvátnou horou pověstný Říp, který je zároveň symbolickým středem země. Nálezy střepů nebo parohového kotoučku se slunečním symbolem z 9. století napovídají, že posvátnou horou byla i Milešovka. Právě hliněný kotouč se solárním symbolem byl nalezen na vrchu, kde se nacházelo hradiště Libušín.

Všeobecně lze říci, že slovanské posvátné hory jsou povětšinou lysé, od čehož se odvozují i jejich názvy. A tak můžeme navštívit posvátnou Lysou Góru v Polsku nebo Lysou Horu v Kyjevě na Ukrajině. V Polsku pak najdeme ještě vrch zasvěcený bohu Triglavovi, a to nedaleko Štětína.

Den, kdy křesťané zničili slovanskou svatyni

Pohanské duchy uctíváme dodnes

Na rozdíl od jiných aspektů předkřesťanské víry, jsou nám slovanští horští duchové známí velmi dobře. Dochovali se sice až z novověkého folklóru, ale kdo by neznal různé permoníky nebo Krakonoše, krále a ochránce Krkonoš. Každý, kdo si vzpomene právě na tento večerníček s hvězdným hereckým obsazením si uvědomí, jak je v něm názorně vykreslena úcta k horám a přírodě jako celku – tedy to, co nám v současném životě často chybí, i když navštěvujeme kostely v domnění, že se staneme lepšími lidmi.

Kromě zmíněných bytostí však Kosmas zmiňuje i úctu Čechů k oreádám, tedy nejspíše bytostem podobným antickým horským nymfám. Jak je ale patrné, ne všichni duchové, které naši předkové znali, byli dobří. Například ze Slovinska je znám labus sídlící v podzemních chodbách, do kterých lákal malé děti. Naopak dobrými duchy zde byli černý dimek, bílý bělič a laber, kterému se obětoval chléb, mléko a sýr, aby lidem ukázal rudné žíly.

Velikonoce našich předků. Pomlazení, čarování i starodávné rituály

Na Slovensku zase vládl podzemí a místním pokladům Kovlad s permoníky. Havíři jej před každým výstřelem varovali, aby je nepotrestal. Kovladovým protějškem byla zemní paní Runa. Na našem území byl známý skalní duch, který strašil havíře hlukem znějícím jako dusot kopyt či silný vichr. Někteří horští duchové však měli i vlastní jména, jako například zmíněný Krakonoš.

Dnes, 16:26
Alespoň tak o tom vypráví anglická legenda z 11. století o lady jménem Godiva, manželce nadutého,...
Dnes, 14:45
Ředitelství silnic a dálnic zahájí 12. července Celostátní sčítání dopravy 2020 (CSD). Výstupy z CSD...
Dnes, 14:00
Bylo to v době, kdy se římské impérium začalo zalykat vlastní velikostí. SPQR se rozkládalo...
Dnes, 11:31
Jak jsme se okrajově zmínili v nedávno publikovaném příspěvku na webu Našeho Regionu o hypotetické...
Dnes, 09:59
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích...
Dnes, 08:12
Začátek léta má většina z nás spojen s borůvkami. Někdo na ně vyrazí s bandaskou...
Včera, 16:02
Protože to je barva holčičí a žádná normální osoba mužského rodu přece nechce být osobou...
Včera, 14:00
Císař rozhodně dnes nemá dobrou náladu. Jeho služebnictvo už si ani nepamatuje, kdy se naposledy...
Včera, 11:20
Středověký a nedobytný, po staletí shlížející na soutok Vltavy a Otavy, to je gotický královský...
Včera, 09:40
Český stavitel a architekt německého původu Kryštof Dientzenhofer byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších...
Reklama