Labus, Krakonoš, hora Říp. Co mají společného?

Duchovní život našich předků před přijetím křesťanství byl velmi pestrý. Nebyli tak negramotnými a nekulturními individui, jak se často mylně uvádí. Některé zvyky, místa či osoby se nám dochovaly dodnes a doslova zlidověly, aniž bychom to tušili.

Jedním z projevů staroslovanské víry byl mimo jiné kult hor a uctívání všeho, co s nimi souvisí. Posvátné byly zejména některé vrcholky, které sloužily i k provádění kultu. Slované však věřili i na sílu různých horských a podzemních duchů a ochránců. Stejně tak, jako jejich domovy měly své ochránce dědky domoviky, tak i lesy a hory měly ty své. S kultem hor také souvisí kult kamenů, dokazující zejména existence obětních kamenů.

V Polsku vyroste po stovkách let chrám slovanských bohů

Slovanské hory Říp a Milešovka

V Čechách je asi nejvýznamnější posvátnou horou pověstný Říp, který je zároveň symbolickým středem země. Nálezy střepů nebo parohového kotoučku se slunečním symbolem z 9. století napovídají, že posvátnou horou byla i Milešovka. Právě hliněný kotouč se solárním symbolem byl nalezen na vrchu, kde se nacházelo hradiště Libušín.

Všeobecně lze říci, že slovanské posvátné hory jsou povětšinou lysé, od čehož se odvozují i jejich názvy. A tak můžeme navštívit posvátnou Lysou Góru v Polsku nebo Lysou Horu v Kyjevě na Ukrajině. V Polsku pak najdeme ještě vrch zasvěcený bohu Triglavovi, a to nedaleko Štětína.

Den, kdy křesťané zničili slovanskou svatyni

Pohanské duchy uctíváme dodnes

Na rozdíl od jiných aspektů předkřesťanské víry, jsou nám slovanští horští duchové známí velmi dobře. Dochovali se sice až z novověkého folklóru, ale kdo by neznal různé permoníky nebo Krakonoše, krále a ochránce Krkonoš. Každý, kdo si vzpomene právě na tento večerníček s hvězdným hereckým obsazením si uvědomí, jak je v něm názorně vykreslena úcta k horám a přírodě jako celku – tedy to, co nám v současném životě často chybí, i když navštěvujeme kostely v domnění, že se staneme lepšími lidmi.

Kromě zmíněných bytostí však Kosmas zmiňuje i úctu Čechů k oreádám, tedy nejspíše bytostem podobným antickým horským nymfám. Jak je ale patrné, ne všichni duchové, které naši předkové znali, byli dobří. Například ze Slovinska je znám labus sídlící v podzemních chodbách, do kterých lákal malé děti. Naopak dobrými duchy zde byli černý dimek, bílý bělič a laber, kterému se obětoval chléb, mléko a sýr, aby lidem ukázal rudné žíly.

Velikonoce našich předků. Pomlazení, čarování i starodávné rituály

Na Slovensku zase vládl podzemí a místním pokladům Kovlad s permoníky. Havíři jej před každým výstřelem varovali, aby je nepotrestal. Kovladovým protějškem byla zemní paní Runa. Na našem území byl známý skalní duch, který strašil havíře hlukem znějícím jako dusot kopyt či silný vichr. Někteří horští duchové však měli i vlastní jména, jako například zmíněný Krakonoš.

Dnes, 09:05
Dnes uplynulo přesně 325 od chvíle, kdy byl na plzeňském popravišti oběšen vůdce chodské rebelie...
Ema Karpeles
Včera, 15:40
Až zazvoní. Takový název nese nový singl třináctileté Emy Karpeles. Jedná se o školní písníčku,...
Včera, 11:40
Komerční článek
Za aktivitu v aplikaci získáváte WCR body, které je následně možné zpeněžit, nakoupit za ně v...
Včera, 11:40
Znělcový vrch Ortel se nachází na Českolipsku mezi obcemi Cvikov a Sloup v Čechách v...
Včera, 10:20
Většina příběhů pražských brownfieldů si je podobných. Byly to původně periférie s industriální minulostí. V...
Včera, 08:11
Linky podzemní dráhy dnes najdeme takřka v každé světové metropoli, přičemž velikost města ne vždy...
26.11.2020
Po dlouhých dvaceti letech se čeští čtenáři opět dočkají nového vydání slavné knihy Tři jízdenky...
26.11.2020
Nedaleko lázeňského města Karlovy Vary, přibližně deset kilometrů východně, v nadmořské výšce 717 metrů na...
26.11.2020
Statistiky epidemie covidu-19 se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezlepšují tak, jak si vláda představovala....
Ilustrační foto
26.11.2020
Počínaje 1. prosincem zřizuje Husitská diakonie krizovou linku 222 766 030, na kterou může volat...
26.11.2020
Viděli jste někdy naživo odpich u vysoké pece? Sršící jikry, oslnivě bílá záře a žhnoucí...
Reklama