Zámek Vimperk. Památkovou hodnotu netvoří interiéry, ale stáří

26.4.2021
Jiřina Pouzarová

Strážní pevnost na stezce do Bavorska

Vimperský zámek byl založen jako gotický hrad kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost vedoucí z Bavorska do Čech. Počátkem šedesátých let 13. století jej král propůjčuje v léno Janoviců. V této době hrad disponuje pevností s obytnou věží, palácem a obvodovou hradbou.

Po roce 1370  z neznámých důvodů propadá majetek Janoviců královské koruně. Několik let je zástavním majetkem jednoho z pražských měšťanů, aby se ocitl v rukou Kaplířů ze Sulevic.

Přes renesanci k baroku

V 16. století se hrad dostává do rukou Rožmberků. Ti započali s přestavbou hradu v pohodlný zámek. Na počátku 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují jej ve své rodové sídlo. K Hornímu zámku, který byl renesančně přestavěn, přibyl Dolní zámek. Snad díky rozsáhlé stavební činnosti se Novohradští zadlužili, což nakonec vedlo ke ztrátě jejich majetku.

Barokní zahrady Großsedlitz patří k nevšedním zážitkům. Uhádnete, který strom je jejich hlavní ozdobou?

Roku 1718 se zámek ocitá v majetku Schwarzenbergů. Ti během 18. století zámek přestavují do barokní podoby.

Kníže Schwarzenberg spával v ředitelském bytě

Smolným byl pro Vimperk rok 1857. Blesk způsobil rozsáhlý požár, který zachvátil celý Horní zámek, zřítila se střecha a horní patro. „Tehdy přestal být zámek využíván jako reprezentativní sídlo, ale sloužil jako chalupa,“ vysvětluje kastelán Vojtěch Brož. „Od té doby tu nenajdete žádné šlechtické apartmány. Když sem přijel na návštěvu kníže Schwarzenberg, přespal v hostinském pokoji v ředitelském bytě.“

Zámecké místnosti sloužily jako kanceláře vrchnostenské a později schwarzenberské lesní správy. Ke stejným účelům sloužil naštěstí i po komunistickém puči, byly zde kanceláře a byty zaměstnanců Jihočeských státních lesů. Od roku 1960 sídlí na zámku městské muzeum, jehož páteří byly expozice knihtisku a sklářství.

Gröbeho vila a Havlíčkovy sady. Zdejší umělá jeskyně se kdysi proměnila v netvorův zámek

Největší obnova za sto šedesát let

Počátkem 90. let se ze zámku odstěhovali poslední nájemníci. Dostatečně se o něj nestarali, a tak se nemůžeme divit, že byl zámek v havarijním stavu. Na počátku milénia patřil městu, od něhož ho odkoupil Národní park Šumava. Za provozu muzea byly zpřístupňovány dvě prohlídkové trasy. „Neuvidíte tu nábytek, ale o to zajímavější jsou restaurátorské sondy, stavební a architektonická historie,“ říká Vojtěch Brož a dodává: „Památkovou hodnotu přece netvoří interiér, ale stáří.“

Na jaře 2019 jsme zahájili velkou stavební obnovu, nejrozsáhlejší za posledních sto šedesát let. Nyní dokončujeme vybavenou prohlídkovou trasu se zcela novou expozicí. Obnovu neuvidíte zvenku, ale uvnitř. Máme za sebou přibližně pětinu práce. Než uvidíte zámek v plné kráse, bude to trvat přibližně dvacet až třicet let,“ vysvětluje Vojtěch Brož.

Zámek pod zámkem. Víte, co ukrývá podzemí slavkovského zámku?

Sáňky, lyže, tiskařský lis i nový záklopový strop

Vimperský zámek vám zatím představí dvacet místností. Každá má jinou tematickou náplň. Nás zaujaly počátky turistiky na Šumavě. Vidíme tu první běžky, sáňky… Víte, že sáňkování, ta dětská kratochvíle, kterou jsme milovali jako děti snad všichni, má původ ve svážení dřeva? Sami si zkusíme, že řídit saně s plným nákladem dříví není legrace.

Zaujme nás tiskařský lis z dílny Johanna Steinbrennera. Kalendáře a modlitební knížky, které na něm byly vytištěny, drželi v rukou čtenáři na celém světě.

Nejvzácnější objev však uvidíte v jídelně. „Jde o záklopový strop, který byl zničen při požáru v 19. století. Ten se podařilo kompletně zrekonstruovat a obnovit.“

Pokud se v létě vypravíte na Šumavu, nenechte si ujít návštěvu vimperského zámku. Prohlídkové trasy budou pro vás otevřeny od 3. června.

Dívčí hrady se mění před očima. Návštěvníky budou lákat na koně Převalského

Víte, že…

… zeměpisné jméno Vimperk pochází z německého Winterberg, což znamená zimní hora? Slovo Winterberg se Čechům těžko vyslovovalo, a tak ho zkomolili na Vimperk.

…Vimperk byl po Plzni druhým českým městem, ve kterém se již od 15. století tiskly knihy? Druhá tištěná kniha v češtině vznikla v dílně vimperského tiskaře Johanna Alacrawa. Byl to český lunární kalendář na rok 1485, nejstarší tištěný kalendář v češtině. Sestavil jej Mistr Vavřinec z Rokycan, který byl tehdy hvězdářem na pražské univerzitě. Alacrawovy tisky jsou řemeslně velmi dobře provedeny, což svědčí o praxi a dobrých zkušenostech jejich tvůrce.



Nepřehlédněte