S nápadem zavést automobilové mýto na ulicích přišel Petr Hlubuček (TOP 09 a STAN) již vloni, ale tehdy s ním narazil na tuhý odpor. Primátor Hřib ujišťoval občany, že k zavedení mýta během jeho volebního období určitě nedojde a za nereálný ho tehdy označil i Hlubučkův stranický kolega Jiří Pospíšil. Náměstek primátora pro životní prostředí Hlubuček se ale nenechal odradit a nechal si vypracovat na zavedení mýta studii. Její výsledky, které obdržel letos v létě, podle něj potvrzují jeho názor, že zavedení mýta je jediný účinný nástroj, jak bojovat proti znečištění vzduchu v Praze. Praha je v oblasti znečištění životního prostředí třetím nejhůře postiženým regionem České republiky.
Neekologická auta zaplatí
Poplatky by se týkaly vjezdu do středu města – placená zóna by v podstatě kopírovala Pražskou památkovou zónu. V současné době do ní každý den přijíždí až čtvrt miliónu aut denně. Mýto ve výši několika desítek korun by platili majitelé starších vozů a vozů s vysokou spotřebou nafty a benzínu a tudíž s vysokou mírou exhalací, jako například nákladní auta či SUV. Nízkoemisních aut, hybridů a elektromobilů by se naopak poplatek netýkal.
Podle Hlubučka není cílem mýta finanční zisk, ale primárně omezení pohybu aut v centru Prahy. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zavedení podobných poplatků omezilo emise o 10 procent a hluk až o 30 procent. Také došlo k omezení dopravních zácp i nehod. Výjimky v placení by měli mít obyvatelé centra, dopravní obsluha a ti, kteří tam musí za lékařem.
Hlubuček navíc poukazuje na to, že Praha má jednu z nejdůmyslnějších sítí městské hromadné dopravy, a díky tomu se do centra dostanou pohodlně i ti, kterým platit chtít nebudou.
Do pěti let?
Návrh nyní čeká politická debata, a pokud dojde k jeho přijetí, mýto by mělo být zavedeno zhruba do pěti let. Teprve potom bude jasné, jak konkrétně to bude vypadat v praxi. Ke kontrole vjezdu automobilů do placené zóny by mohlo sloužit již ve městě instalovaných 5 500 pouličních kamer, které by zaznamenávaly SPZ vozidel, a na základě těchto záznamů by pak řidiči hradili platbu za určité časové období, například za jeden měsíc nebo čtvrt roku.
Platit by se mohlo za každý jednotlivý vjezd, jako tomu je dnes například v Singapuru nebo Stockholmu, nebo by si řidič mohl koupit jednodenní „vstupenku“ do placené zóny, jak je to zavedené třeba v Londýně.
Kritici návrhu poukazují na to, že pokud chce Praha zpoplatňovat vjezd do města, měla by v první řadě dokončit stavbu městského okruhu.
Singapur byl první
Každé město má určitou hranici počtu vozidel v dopravě, po jejímž překročení se jízda automobilem, zejména v dopravní špičce, stává doslova peklem. Auta se posouvají vpřed jen šnečím tempem a nešťastní řidiči v ní tráví nekonečné desítky minut. I to je další důvod pro určité omezení.
V Singapuru na to přišli již v roce 1975, kdy jako úplně první město světa automobilové mýto zavedli. A v roce 1998 – opět jako první – přistoupili k elektronizaci mýta. Do té doby tradiční budky, v nichž řidiči při vjezdu platili mýto osobně, vyšly z módy, vjíždějící auta začali sledovat pomocí kamer a poplatky adresovat přímo majiteli vozu.
V jiných městech se využívá například systém osobních transpondérů umístěných přímo na palubkách aut, které samy komunikují s provozovatelem mýta a automaticky mu na jeho účet převádějí požadovanou částku.
Pražská památková zóna
- leží na téměř 9 km čtverečních, což jsou necelá 2 procenta celého území Prahy
- zahrnuje historické jádro Prahy – Staré Město, Josefov, Malou Stranu, Hradčany a Pražský hrad, část Nového Města s Vyšehradem, část Vinohrad, Holešovic, Podolí a Smíchova
- má zhruba 52 tisíc obyvatel
