Závišův kříž, jeden z nejcennějších zlatnických skvostů v Česku, skrýval tajemství, které vědci odhalili teprve nyní. Uvnitř slavného relikviáře ze 13. století se nacházel druhý kus dřeva, tzv. dotýkaná relikvie. Na mezinárodním sympoziu ve Vyšším Brodě to ve čtvrtek oznámil Jiří Šindelář, geofyzik a badatel z neziskové organizace Naše historie.
Závišův kříž přitom patří ke špičce středověkého zlatnictví. Spolu s korunovačními klenoty a relikviářem svatého Maura je považován za nejvýznamnější zlatnickou památku v zemi. Odborníci ho zkoumají s přestávkami od roku 2016, vždy výhradně neinvazivními metodami, aby zlatý dvouramenný kříž zdobený drahokamy nijak nepoškodili.
Nový průzkum přinesl překvapivé zjištění. Uvnitř kříže odborníci identifikovali dva kusy dřeva. Jeden je původní cedrový, druhý představuje relikvii dotýkanou. Šindelář vysvětlil princip vzniku takové relikvie: kříž měl původně dřevěné jádro, které neslo hlavní relikvii, tedy údajný úlomek kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Část tohoto jádra se s hlavní relikvií přímo dotýkala, čímž na ni podle středověkého myšlení přešla její duchovní moc. Když v 18. století předci museli dřevěné jádro kvůli špatnému stavu nahradit liitým stříbrným, kontaktní část jednoduše vyhodit nemohli a nechali ji uvnitř.
„Průzkum ukázal, že ačkoliv byl před 40 lety Závišův kříž kompletně rozebrán a restaurován, stále si uchoval spousty tajemství,“ řekl Šindelář. Svá zjištění shrnul v knize Závišův kříž, v níž si čtenáři mohou virtuální obraz vzácné památky zobrazit přes QR kódy. Knize ve čtvrtek požehnal převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Vědci při průzkumu provedli také kompletní revizi 26 dalších menších relikvií uložených v drobných dutinách po celém kříži a zdokumentovali jejich přesnou polohu. Jedno tajemství jim ale přesto uniká. V patě středověkého kříže se nachází relikviářový prostor, který nebyl otevřen ani při restaurování v 80. letech 20. století. „Je to stříbrná schránka, do které se nedá nedestruktivně dostat,“ přiznal Šindelář.
Moderní mineralogické metody přinesly i přehodnocení dosavadních poznatků o drahokamech. Centrální kámen kříže, dlouho považovaný za rubín, je ve skutečnosti safír netradiční barvy. Za největší raritu však odborníci považují čtyři přírodní perly. „Jsou tak velké, že si je dovolujeme označovat jako obrovské a jejich cenu neumíme určit, protože přírodní perly této velikosti se prakticky na světě nevyskytují,“ popsal Šindelář.
Samotný kříž vznikl přibližně ve 20. až 30. letech 13. století v Ostřihomi jako korunovační klenot uherského krále Bély IV. Svůj současný název nese po Závišovi z Falkenštejna.
Zdroj: autorský text / ČTK
