Pod Nuselským mostem a podél železniční trati pod Vyšehradem se nachází areál Umělecké zahrady. Je to místo plné přírodní krásy a sochařské estetiky, které si svůj název nesporně zaslouží. Celý areál dekoruje spousta listnatých i jehličnatých stromů a pestrobarevných květin. Společně se sochami tvoří naprosto harmonický celek. Sochy nebo jejich repliky jsou umístěny tam, kde stály už v době vzniku zahrady.
Současným vlastníkem areálu je akciová společnost Pod Bělkou. Majitelem a hlavním představitelem společnosti je stavitel Ing. Vojtěch Haluza, který se za použití značných finančních prostředků zasloužil o znovuzrození zahrady a za cenu toho největšího úsilí ji dále zvelebuje. Posledním vzácným přírůstkem je nedávno odhalená socha Václava Fialy, symbolický totem, propojující přítomnost a minulost. Letošní sezóna zde byla zahájena 14. května koncertem, na kterém zazněla kantáta Otvírání studánek od Bohuslava Martinů. A ve dnech 17. a 18. května se Umělecká zahrada účastní už tradičně festivalu OPEN HOUSE PRAHA.
Prvorepublikový ráj sochařů
V roce 1924 pozemek zakoupil od Vyšehradské kapituly sochař a dekoratér Karel Novák (1871-1955), zakladatel zahrady. Vznikl zde ateliér a dílny, do kterých Novák přemístil svůj prosperující uměleckoprůmyslový závod pro práce ornamentální a figurální. Na tomto místě se rodila skvělá díla významných sochařů ( například B. Kafky, J. V. Pekárka, J. Obrovského, A. Poláška) nejen pro Prahu, ale pro celé Československo.
Dětský film z Nuslí dobývá svět
Po znárodnění získal roku 1957 pozemek s budovou k užívání Krátký film Praha. V roce 1958 zde sídlil Trnkův ateliér, jehož uměleckým šéfem se stal Břetislav Pojar. Pod režisérským vedením Břetislava Pojara a Josefa Klugeho tady až do roku 1989 vznikaly snímky, které proslavily český loutkový film po celém světě. „Pojďte pane, budeme si hrát“, „Kocour Mikeš“ , Dášeňka, čili život štěněte“, to jsou jen některá díla týmu filmových výtvarníků a animátorů slavného Trnkova ateliéru.
Devastace zahrady za komunismu
V době využívání areálu národním podnikem Krátký film přestala být zahrada navštěvována a začalo zde nekontrolované přemísťování soch různými organizacemi a soukromými vlastníky. Uživatelé ateliéru neměli možnost tomuto procesu zabránit a tak byla například odvezena socha autora Albína Poláška do pražské ZOO a některé plastiky postupně zdobily vily po celé Praze.
Za komunismu při stavbě Nuselského mostu (1967-1973) byla zahrada degradována na staveniště. Téměř celá plocha byla buldozery srovnána se zemí a řada soch byla nenávratně zničena nebo skončila v základech mostní konstrukce. Současnému majiteli se podařilo jenom některé z nich zachránit a zrestaurovat.
Po sametové revoluci
Po revoluci v roce 1989 byl areál ponechán na pospas vandalům. Devastaci umocnily také rozmary počasí. Postupně se celý prostor zahrady proměnil v neudržovanou džungli.
Zahrada byla znovuobjevena v roce 1993 a postupně obnovena podle projektu architekta Otakara Kuči v letech 1993 – 2022.
Znovuzrozená oáza
Přestože jde o prostor, který se nachází v husté městské zástavbě pražských Nuslí, vznikla zde v posledních letech znovu jedinečná a skrytá oáza zeleně se spoustou vegetace, cestiček, schodišť a sochařských děl. Jedinečná dokonalost přírody se tady harmonicky snoubí s uměleckou estetikou soch. Areál je pro všechny ty, kdo chtějí odpočívat a těšit se jeho nevšední krásou.
Zdroj: autorský text
