• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Zemědělci na Praze-západ umějí zdejší krajinu citlivě využívat, říká expert na ochranu zdraví rostlin

    Praha-západ je zajímavá z hlediska konfigurace, jsou tam lokality v režimu chráněné krajinné oblasti, přesto se s tím zemědělci dokážou vypořádat tak, že nenarušují krajinu, ale pozitivně ji využívají pro účely zemědělství. Nejsou tam stížnosti ani soudní rozepře. Pro Náš REGION to uvedl předseda České společnosti rostlinolékařské Vladimír Řehák.

    „Prahou-západ protékají dvě hlavní řeky, Berounka a Vltava, a je třeba, aby zemědělskou činností nedocházelo ke znečišťování těchto vod. Zemědělci se snaží snižovat rizika a v celé této oblasti je upevňován systém integrované ochrany rostlin, vyváženost – aby nešlo jen o to stavět na průmyslových hnojivech, ale aby byla udržována stabilita krajiny. Hospodaří se tam na velkých celcích, zemědělci vědí, o co kráčí, a také se tak chovají,“ řekl Řehák.

    FOTO: Vladimír Řehák k ochraně krajiny a zdraví rostlin na Praze západ

    Vladimír Řehák k ochraně krajiny a zdraví rostlin na Praze západ - All-focusVladimír Řehák k ochraně krajiny a zdraví rostlin na Praze západ - Berounka – uvodni – foto ACVladimír Řehák k ochraně krajiny a zdraví rostlin na Praze západ - All-focus

    Naši redakci zároveň informoval o celorepublikovém projektu České společnosti rostlinolékařské „Rostlinolékařství – obor budoucnosti“, který je určen středním zemědělským školám, jež mají coby maturitní předmět agronomii, rostlinolékařství, zahradnictví, ovocnářství či životní prostředí – z 86 zemědělských škol se to podle jeho slov týká asi 40 až 60. „Organizace spojených národů vyhlásila rok 2020 Mezinárodním rokem zdraví rostlin. Jestliže je totiž zdravá rostlina, jsou zároveň zdravé suroviny pro výrobu potravin i krmiv,“ vysvětlil.

    Je třeba mít odborníky na zdraví rostlin

    Projekt, na kterém pracuje, spočívá v tom, že studenti na pět či šest stránek zpracují jedno ze tří stanovených okruhů témat, přičemž autoři nejlepších prací budou (za přítomnosti politických a vědeckých osobností) oceněni jak finančně, tak různými bonusy, spočívajícími ve dvoudenním zájezdu po výzkumných ústavech, aby věděli, kde a jak se daná věda dělá. „Jestliže nebudeme mít lidi v praxi, jestliže budou chybět odborníci, hrozí, že nejen rostliny budou daleko víc nemocné, ale nebudou ani bezpečné potraviny,“ varoval.

    Dobrovolníci z Litoměřicka pokosí louku, zachrání vzácné rostliny

    „Od září již řešíme technické záležitosti, od ledna začneme komunikovat se studenty o tématech, jejichž vypracování bude později posouzeno sedmičlennou odbornou komisí. Závěrečné vyhodnocení se uskuteční v červnu,“ přiblížil Řehák časový harmonogram. Česká společnost rostlinolékařská, která je zájmovým sdružením, se věnuje především šíření odborných znalostí o péči a zdraví rostlin a rostlinných produktů při respektování požadavků souvisejících s ochranou spotřebitele a životního prostředí. Každý rok pořádá Rostlinolékařské dny, letos se v Pardubicích konaly již po dvaadvacáté.



    Nepřehlédněte