- Informace o kurzu se dočtete na odkazu http://www.stob.cz/cs/specialni-kurz-zdraveho-hubnuti-pouze-pro-muze-13/
- Individualisté mohou využít poradenství http://www.stob.cz/cs/individualni-poradenstvi-v-praze/
Proč je pro muže tak důležité nemít bříško?
Při obezitě mužského typu dochází k hromadění nitrobřišního (útrobního, viscerálního) tuku, což s sebou nese vyšší riziko kardiovaskulárních a metabolických komplikací. Obvod pasu nad 94 znamená vyšší riziko, obvod nad 102 je již vysoce rizikový. Obézní mají častěji vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků, porušenou fibrinolytickou aktivitu (tedy snadnější vznik krevní sraženiny – trombu). Celý stav ještě zhoršuje vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu II. typu, protože hyperinzulinémie (zvýšená hladina inzulínu v krvi) přispívá ke vzniku aterosklerózy.
Kromě těchto chorob nelze zapomínat na další zdravotní rizika (nejsou už tolik závislé na rozložení tuku), se kterými obezita souvisí jako je vyšší riziko vzniku dny, artrózy, ekzémů a mykóz zejména v místech, kde se kůže zapařuje, častější výskyt kýl a úrazů apod.
Trocha statistiky
Podle evropského výběrového šetření EHIS (European Health Interview Survey), které má za cíl zjistit informace o zdraví získané na reprezentativním vzorku populace všech členských zemí EU, můžeme sledovat, že právě muži jsou na zdraví ohroženi mnohem více než ženy.
Z celoevropského šetření, které bylo provedeno na vzorku 6373 respondentů, vyplynuly následující dosti alarmující závěry:
Podle údajů z tohoto šetření vyplývá, že muži mnohem více podléhají nevhodným životním návykům, negativně ovlivňujícím zdraví. Jak je vidět z tabulky, procentuální zastoupení osob v pásmu nadváhy je u mužů vyšší než u žen. K tomu konzumují méně ovoce a zeleniny, více kouří a mají větší sklony ke konzumaci alkoholu.
Proč pro muže není hubnutí tak zajímavé téma jako pro ženy?
Média představují mužské a ženské tělo odlišným způsobem. Prezentují muže průměrné tělesné hmotnosti obvykle štíhlé a svalnaté, zatímco v případě žen jsou většinou prezentovány modelky, které mají podváhu. Po zhlédnutí idealizovaných mediálních obrazů mají zejména ženy horší pocit z vlastního těla.
Průměrný muž obvykle nemá na rozdíl od žen dostatečnou motivaci k držení diet, a pokud se rozhodne udělat něco pro změnu své postavy, zvolí spíše pohyb. Stále je ale málo těch, kteří se do hubnutí pustí, a bohužel se nezabývají ani možnými zdravotními dopady – rozložení tuku je totiž u většiny mužů daleko nebezpečnější než u žen. Nad tím se zamyslí nejčastěji až ve chvíli, kdy se u nich projeví v důsledku nesprávného způsobu života nemoc v plné síle.
Kdo to má jednodušší při hubnutí
Co se týče množství zhubnutých kilogramů – tak to mají jednodušší muži – mají většinou vyšší výchozí hmotnost, takže mají z čeho hubnout. Mají také více svalů, tudíž i vyšší bazální metabolismus a mohou tedy na redukci váhy mít vyšší energetický příjem. Je to dáno i tím, že většinou když už se odhodlají, tak zhubnou trvale a nehubnou tedy za život tolikrát jako ženy a nemají díky „jojo“ úsporný metabolismus. Muži dělají v jídelníčku většinou více chyb – takže je větší prostor, kde všude se dají návyky upravit. A mnohdy jim stačí říci, co mají dělat a oni to bez problému dělají a hubnou. Muže je většinou také jednodušší přimět k pohybu.
Ženy už většinou ví, co mají dělat, mají zhubnuto za život často desítky kilogramů, zúsporní si metabolismus, nedělají už tolik chyb, tak se jim hubne obtížněji. Na druhou stranu jsou více motivovány, je jim bližší se sdružovat a navzájem podporovat – muž si myslí, že si musí pomoci sám a málokdy vyhledá odborníka. Muži jsou více v područí manželky – většinou vaří ona a někdy ani nechce, aby manžel hubnul, zejména, pokud má i ona kila navíc.
Dramatické změny jsou jen provizoriem
Hubnoucí muži neradi žádají výživové specialisty o pomoc a hubnutí chtějí řešit spíše po svém. Většinou se jim příliš nechce omezovat v jídle a prostě a jednoduše je děsí představa (ač často mylná), že by jim někdo na prvním sezení vyškrtal z jídelníčku všechny jejich oblíbené potraviny nebo zakázal skleničku piva k večeři a donutil je místo toho jíst pouze zeleninové saláty. Získat zpět ztracenou postavu se proto snaží spíše sami pomocí sportu. Ale i cvičení potřebuje vyváženou stravu, aby se docílilo kýžené redukce tuku se současným nárůstem svalové hmoty.
Mužská strava se obecně skládá z většího podílu masa a bílkovin než strava žen. Na druhé straně muži příliš neholdují ovoci a zelenině, ale většinou si snáze než ženy dokážou odpustit sladkosti, dortíky a jiné druhy mlsání. A na těchto skutečnostech je třeba stavět a využít je i při tvorbě redukčního jídelníčku.
Oblíbenými pokrmy mužů jsou často hotová jídla, zemité pokrmy klasické kuchyně, jídla z fast foodů nebo jiných rychlých občerstvení, doplněná o skleničku piva pro dobré trávení. Takový jídelníček, na který je muž zvyklý, nelze změnit ze dne na den. Pokud muž miluje maso, jídelníček, který mu naordinuje pouhé chroupání zeleninových salátů a tofu je přímou cestou k neúspěchu.
Proto je vhodnější zvolit přístup pomalých postupných změn, který bude mít rozhodně větší šance na úspěch.
Jak tedy začít?
Nejčastější stravovací chyby
- Špatná skladba jídelníčku:
– nadměrný příjem tuků v uzeninách, cukrů v nápojích a alkoholu při pracovních setkáních. - Špatný režim:
– dlouhé pauzy mezi jídly, vynechávání snídaní, obědů,
– převaha jídla v druhé polovině dne.
Tajemství úspěchu tedy spočívá zejména v náhradě kalorických potravin méně kalorickými. Muži se velmi rychle učí rozumět složení stravy a odhadnout bilanci příjmu a výdeje energie tak, aby netrpěli hlady a přitom hubli optimální rychlostí půl až jeden kilogram za týden. Rádi přitom využívají i internetové programy a aplikace.
Příklady záměn
Muži v kurzech se učí postupně bezbolestně zaměňovat nutričně nevýhodné potraviny za výhodnější jako např. pivo za nealkoholické pivo, tvrdý alkohol za víno, salám za šunku, tučnější maso či sýr za méně tučný apod. Často neznají a berou na milost cottage.
Mnohým mužům vyhovuje změna stravování natolik, že zhubnou o více než dvacet kilogramů. Hubnutí tak pro ně není žádným trápením a kurz ztrátou času, ale vhodnou investicí na celý další život. Pokud i nadále vyhledávají přiměřený pohyb, je efektivita kurzu stoprocentní.
Zkuste se i vy zamyslet nad tím, zda se váš život ubírá tím správným směrem a věnujete svému zdraví dostatek času a úsilí. Bohužel bereme zdraví velmi často jako samozřejmost, ale i zdraví si musíte hýčkat.
Inspirujte se příběhy úspěšných – Vašek, Jirka a Sampoch. Společně zhubli 130 kg.
Václav (34 let) je výborný pianista a zpěvák pražské scény. Při svém sedavém zaměstnání za klavírem dokázal zhubnout pod vedením Hanky Málkové během čtyř měsíců 20 kg. Ze 147 kg se dostal na 127 kg, a pokračuje dál, nyní už se dostal pod hranici 120 kg. Jeho cílem je mít na konci roku 2018 – 100 kg.
Příběh Václava si můžete přečíst na blogu STOB.
„Rozhodl jsem se, že vyvrátím celospolečenské klišé o tlouštíkovi, který má nervy obalené tukem, a proto je neustále nad věcí a v pohodě. Zároveň se snažím zhubnutím předejít zdravotním problémům, které by mohly v budoucnu přijít a chci si pořídit běžecký pás, který má nosnost 120 kg.“ (pozn. což už se nyní podařilo a Vašek úspěšně šlape na páse).
Na spolupráci s Hankou si pochvaluje, že jej nenatlačila do žádného modelu, který by nakonec nebyl schopný plnit. „Spíše mi pomáhá hledat, co můžu měnit, aby to bylo reálné a trvalé.“
Co zásadního Vašek změnil?
Rozhodně pohyb. „Před čtyřmi měsíci byly aktivitami mého dne jenom hraní na klavír, jedení a spaní. Můj nynější režim zahrnuje ještě chůzi a plavání. Snažím se plavat pětkrát týdně 2 km a každý den ujít 15 km.“
„Největší stravovací změnu vnímám v tom, kdy jím. Dříve byl mým prvním jídlem dne oběd a poslední po koncertě, kolem druhé hodiny ranní. Teď pravidelně snídám, obědvám a večeřím a když vím, že budu večeřet později, přidám si odpolední svačinku.“
Jirka (37 let) to na konci roku 2015 „dotáhl“ na 120 kg, zhubl na 90 kg.
„Hodně jsem se potil, zadýchával, byl jsem unavený a necítil se dobře. Při preventivních návštěvách mi vždy praktický lékař doporučoval zhubnout, ovšem změnit svůj způsob života musíme chtít jen a pouze my sami. A já (zatím) nechtěl… „
Jirka nesnídal, zajídal stres a množství jídla vůbec neřešil. Dával si vše, na co měl chuť, sladkosti, slazené limonády, bagety, často chodil do KFC a McDonald´s.
Poslední „kapkou“ a impulsem ke změně byly špatné výsledky lékařského vyšetření.
Jirka nastoupil do kurzu v lednu a v listopadu vážil o 30 kg méně.
„Začal jsem snídat, přestal pít slazené limonády, zařadil jsem do stravy více bílkovin, ovoce, zeleninu, ryby a luštěniny. Začal jsem číst složení potravin, abych věděl, co vlastně jím. Přidal jsem i pohyb, v drtivé většině případů chůzi. Každý den chodím po schodech a 1,5 km pěšky z práce na metro.
Postupně jsem si s pomocí lektorky Petry Mocové „vyladil“ režim tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a abych se po ukončení kurzu již nevrátil do starých kolejí.“
Sampoch (50 let)– zhubl za 2 roky 73 kg ze 166 kg na 93 kg a váhu si drží již skoro rok.
Příběh Sampocha si můžete přečíst v časopise Pochutnej si se STOBem pod názvem „Jdu za svým cílem“
„Moje heslo vždy bylo: Mám sice panděro, ale zvládám to! Prostě si užívám života.“
Sampoch před 10 lety přestal kouřit a pocity ochuzení kompenzoval dalším jídlem a pitím. Váha samozřejmě rostla.
„Zjistil jsem, že už to zkrátka nedávám. Zadýchával jsem se, byl jsem unavený a nehorázně se potil. Když jsem při cestě na 300 metrů vzdálenou zastávku musel dvakrát odpočívat na lavičce a popadat dech, rozsvítilo se mi definitivně. Co bude dál? Zbývá mi už jen umřít? Sakra to ne, to ještě nechci! Začal hledat pomoc a narazil na stránky STOBu. Můj cíl byl dostat váhu pod metrák a to se mi opravdu podařilo. Cítím, že mě neškrtí oblečení, snáze se hýbu, dokážu si zavázat tkaničky na botách na první pokus a v autobuse mi stačí jen jedno sedadlo. Nezbavil jsem se jen kil, ale značně si oddechly i mé klouby, krevní tlak mi klesl do normálních hodnot a nemusím brát prášky na cholesterol. Teď je pro mě důležité si váhu udržet a nezačít znovu přibírat.“
Jaký byl Sampochův první krok?
„ Koupil jsem si kuchyňskou váhu a začal vše zapisovat. V zapisování jsem se určitě nevyžíval, ale snažil jsem se na to dívat pozitivně. Bral jsem to jako výhodu, že mám o všem dokonalý přehled. Dnes již nezapisuji, ale občas si nějakou tu porci převážím, abych si zkalibroval oko.“Sampochova další doporučení jsou být trpělivý a vnímat vše pozitivně.
„Stejně jako zedník staví dům cihlu po cihle a prostě staví, dokud není hotovo. I když to trvá dlouho. Kila jsme nenabrali za týden, tak nemůžeme očekávat, že se jich za týden zbavíme. Rozhodně si nesmím říkat, že něco musím nebo nesmím. Je to celková změna životního stylu, kterou jsem od začátku rozhodnutí chtěl a nemohlo mě potkat nic lepšího. A to se mi daří.“A zakončíme moudrem Sampocha:
Hledání důvodů, proč to nejde, zabere často mnohem víc času, než prostě jít, a udělat to. Nepromarněme život vymýšlením důvodů, ale žijme ho.
