Výstava Violence+ představí díla Theodora Pištěka, Bedřicha Dlouhého, Pavla Nešlehy, Zdeňka Berana, Karla Balcara, Blanky Valchářové, Richarda Štipla, Jana Mikulky, Jana Uldrycha, Daniela Pitína, Jana Petrova, Zdeňka Daňka, Adolfa Lachmana, Leoše Suchana a Michala Ožibka.
Posttarantinovský svět zamíchal kartami. Volíme si vlastní verze příběhů, jsme přitahováni nebo se naopak vyhýbáme tomu, co bývá označeno, violence, sex, language+. Dokážeme si v takovém prostředí udržet vědomí dobra, pravdy a lásky? Violence+ označuje zesílenou realitu. Výstavní projekt téhož názvu ohlašuje konec představ o hyperrealitě, pokud ji chápeme jako umělecký zájem o mediální moc obrazů. Všechno je teď hyperreálné.
Obrazy prezentovaných malířů přirozeně přesahují původní žánry portrétu, zátiší, krajiny, historické malby směrem ke konceptu a sociální fresce. Galerie se zaměřením na ilustraci bude hostit výběr ze soudobé české malby často považované za ilustrativní. Ale je tomu tak doopravdy? Výstava divákovi umožní rozkrýt vrstvy významů a těšit se z diskusí a úvah o smyslu, kontextu, etice a kráse nebo ne-kráse zobrazení. Jak říká klasik: Malba nikomu nic nedluží.
„Svět nepoznáváme skrze primární zdroje, jako jsou naše smysly a příroda, čteme ho skrze média. Od dětských encyklopedií v dopoledních televizních pořadech přes zpravodajství, kvízy a cestovatelskou publicistiku až k dramatickým seriálům online platforem. A jako by nám realita sama nestačila, dáváme přednost iluzi, zhuštění, posílení a zvýraznění všeho, hrůzy, nenávisti, krutosti, násilí, manipulativní dominance,“ podotkla Martina Vítková, kurátorka výstavy Violence+.
Zdroj: 2media
