Více než čtvrtina středoškoláků a vysokoškoláků v Česku spí během školního roku průměrně pouze pět až šest hodin denně. Více než polovina zároveň přiznává, že kvůli studijním a pracovním povinnostem nemá dost prostoru k odpočinku. Vyplývá to z průzkumu společnosti GTS Alive, která v Česku vydává studentské průkazy ISIC. Na přelomu srpna a září se ho zúčastnilo 1228 studentů středních a vysokých škol.
Výsledky přitom odhalily nápadný rozpor. Přes 70 procent dotázaných o sobě prohlásilo, že žije zdravě, pravidelně sportuje nebo se zajímá o výživu. Zároveň je ale více než polovina z nich v permanentním stresu a 60 procent nestíhá pořádně odpočívat. Ředitel GTS Alive Radek Schich to označil za „zajímavý paradox“: studenti vědí, jak zdravě žít, ale realita školního roku jim to nedovoluje.
Stres přitom rozhodně není rovnoměrně rozložen mezi pohlaví. Často se ve stresu cítí šest z deseti studentek, zatímco u mužů je to přibližně třetina. Dívky ale vedou v jiných ohledech: zdravěji se stravují, důsledněji navštěvují preventivní prohlídky a častěji elektronicky sledují pohyb i spánek. Chlapci naopak lépe odpočívají a častěji uvádějí, že jsou v dobré fyzické i psychické kondici.
Jako hlavní překážky zdravého života studenti opakovaně zmiňují školu, brigádu nebo práci. Konkrétně popisují, že nestíhají vařit, někdy se ani v klidu najíst, dlouho sedí a ve zkouškovém období jedí nepravidelně. Pokud by chtěli něco změnit, nejčastěji hovoří o pohybu a jeho větší pravidelnosti.
Sedm z deseti studentů užívá vitamíny nebo minerály, téměř třetina sáhne po proteinech a zhruba 18 procent po sportovních doplňcích stravy. Přípravky na spánek, stres nebo soustředění užívá 15,5 procenta dotázaných. Bez jakýchkoliv doplňků se obejde 18 procent respondentů.
Informace o zdravém životním stylu čerpá zhruba polovina studentů ze sociálních sítí. Na druhém místě jsou specializovaná média, weby a podcasty, dále pak rodina a přátelé. Škola ani lékaři se mezi hlavními zdroji informací vůbec neobjevili.
Zhruba čtvrtina dotázaných otevřeně přiznává, že zdravě nežije. Jako nejčastější důvody uvádějí nedostatek motivace, stres a vyčerpání nebo omezené finanční možnosti. Zhruba 60 procent studentů ale zároveň říká, že aktivně usiluje o to, aby se dožili co nejvyššího věku ve zdraví. Polovina by chtěla překročit devadesátku, zpravidla ale jen za podmínky, že si zachovají vitalitu a soběstačnost.
Zdroj: autorský text / ČTK
