• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Žijeme lidsky? Svaz československého díla 1914–1948, hnutí za reformu bydlení

    25.5.2024
    Fefík

    Uměleckoprůmyslové museum v Praze hostí až do poloviny září výstavu „Žijeme lidsky?“ Název výstavy cituje dlouholetého předsedu Svazu architekta Pavla Janáka a vyjadřuje třicetileté úsilí o reformu bydlení.

    Proti měšťanským pseudohistorickým interiérům, jejichž produkce přetrvávala dlouho do třicátých let 20. století, Svaz usiloval o funkční, jednodušší, zdravější, levnější bydlení, které by vzalo v úvahu také sociální otázku.

    Výstava se tak dotýká stále aktuálního tématu těžko dostupného bydlení pro začínající mladé lidi a rodiny, problematiky, kterou se snažily řešit výstavy a soutěže Svazu už před sto lety v souvislosti s mezinárodním hnutím za reformu bydlení, užitkových předmětů a životního stylu vůbec.

    Výstava vůbec poprvé představuje třicetileté období existence Svazu československého (českého) díla, celorepublikové spolkové platformy pro modernizaci designu, bydlení a životního stylu.

    Svaz sdružoval tvůrčí osobnosti, školy, muzea, výrobce jako Sochor nebo UP závody, korporace (Artěl), družstva (Krásná jizba Družstevní práce). Vystřídaly se v něm dvě generace reprezentantů art déco a fukcionalismu, které se pod vedením dynamického a podnikavého architekta Pavla Janáka hlásily k odkazu zakladatele Svazu Jana Kotěry.

    Jmenujme Františka Kyselu, V. H. Brunnera, Josefa Gočára ze zakladatelské generace, výkvět funkcionalistické generace jako Ladislav Sutnar, Ladislav Žák, Oldřich Starý, František Zelenka, Jindřich Halabala, Antonín Kybal, Jan E. Koula nebo Karel Koželka. Svaz poskytl také důležitou platformu seberealizace emancipovaným designérkám, které založily vlastní textilní firmy jako Marie Teinitzerová nebo dvojice Pošepná – Vondráčková, pracovaly jako návrhářky pro sklářské podniky (Ludvika Smrčková) nebo se podílely svou pedagogickou činností na modernizaci řemesel v oblasti hračky (Minka Podhajská), krajky (Emilie Paličková a Marie Serbousková) nebo keramiky (Helena Johnová). Svaz umožnil vystavovat a publikovat také architektkám jako Hana Kučerová-Záveská, Augusta Müllerová, Emanuela Kittrichová a další.

    Oblíbená akce Pražské vinice představí čtyři trojské vinice

     

    Šíře aktivit Svazu je fascinující: pořádal soutěže, reprezentativní výstavy doma i v zahraničí, uděloval stipendia nadaným studentům pro pobyt ve výrobních podnicích, zakládal pobočky v Čechách a na Slovensku. Velkou důraz kladl na publikační činnost, vydával časopisy a knihy, jimiž seznamoval s modernizačním evropským hnutím.

    Vrcholem jejich aktivit byla stavební činnost: první československé osady modernistických rodinných vil Nový dům v Brně (1928) a Osada Baba v Praze (1932) a zejména vlastní Dům uměleckého průmyslu v Praze na Národní třídě (1936), chlouba funkcionalistické architektury v centru města.

    Zdroj: Uměleckoprůmyslové museum v Praze



    Nepřehlédněte