Zima byla v Karlovarském kraji mírnější, ceny tepla ale zvýšila pandemie i válka

2.5.2022
Roman Kořinek

Končící topná sezona byla pro teplárny v Karlovarském kraji slabší, teploty byly v zimě vyšší, než je dlouhodobý průměr. Kromě počasí ale teplárny musely řešit jiné vlivy, dopady pandemie koronaviru a hlavně prudký růst cen energií.

Podle ředitele Karlovarské teplárenské a. s. Romana Miarky byla letošní zima z pohledu dodávek tepla spíše slabší. „Z našeho pohledu nás ale tíží více to, že se zatím nepodařilo obnovit odběry tepla z hotelů a lázeňských zařízení. Pořád jsou tito odběratelé asi na polovině toho, co odebírali dříve,“ řekl ředitel.

I když se hotely a lázně v Karlových Varech po koronavirové pandemii opět otevřely, mají jinou klientelu. „Ubylo lázeňských procedur a tím i potřeba tepla. Celkem tak výpadek tepla pro hotely snížil dodávku tepla od nás asi o 30 procent,“ uvedl Roman Miarka.

Aby se cena tepla při nižších odběrech nepromítla radikálně do jeho ceny, uzavřelo město s teplárnou v roce 2020, tedy po prvních restrikcích kvůli koronaviru, dohodu o prodloužení nájemní smlouvy o deset let a dočasném snížení nájmu. Cílem bylo udržet ceny tepla a zabránit odchodu klientů od centrálního zásobování teplem.

I podle Erika Klimeše, jednatele Sokolovské bytové, která zajišťuje dodávky tepla pro Sokolov, byla letošní zima z pohledu dodávek tepla podprůměrná. „Ta minulá sezona byla studenější, což je vidět na vyúčtováních, která nyní rozesíláme,“ sdělil Erik Klimeš.

I když Sokolovská bytová odebírá teplo z elektrárny Sokolovské uhelné v Tisové, kde se topí převážně uhlím, zdražilo teplo o 13,85 procenta. Ve srovnání s jinými lokalitami je to podle Klimeše velmi nízký nárůst. Ani letos podle něj žádný cenový výkyv nehrozí. „Cenu elektřiny máme zafixovanou, plyn nevyužíváme vůbec,“ dodal Erik Klimeš.

Poznatky tepláren potvrzují i data Českého hydrometeorologického ústavu. Podle nich byly poslední tři měsíce loňského roku v Karlovarském kraji teplotně lehce nad dlouhodobým normálem. První tři měsíce letošního roku pak byly podle předběžných dat ještě teplejší. V únoru byla průměrná teplota plus 1,6 stupně Celsia, což bylo o 2,8 stupně nad dlouhodobým průměrem.

Karlovy Vary i Sokolov odebírají teplo od Sokolovské uhelné, která zatím k výrobě tepla využívá uhlí. Díky tomu ceny zatím nerostly tak strmě jako ve městech, kde se používají jiné zdroje energie. To se stalo například v Chebu, který už v 90. letech přešel na vytápění zemním plynem. Výrazně to zlepšilo kvalitu ovzduší ve městě. Po ruské invazi na Ukrajinu cena plynu na trhu stoupla několikanásobně a ceny tepla pro odběratele vzrostly proti loňskému roku až čtyřikrát.

Společnost Terea, která v Chebu dodává teplo a v níž je město 50procentním podílníkem, sice zavedla opatření ke snížení nákladů, ale v současnosti tvoří cena plynu až 90 procent celkových nákladů. Lidem ale firma slíbila, že jakmile cena plynu na trhu začne klesat, začne ihned klesat i cena tepla. Teplo v Chebu loni stálo 539 korun za gigajoule, na počátku roku zdražilo postupně až na dubnových 2255 korun. Od května by ale cena měla klesnout na 1661 korun za gigajoule. I tak ale zůstává výrazně dražší než ve městech, kde se teplo vyrábí z uhlí.

Zdroj: čtk

 



Nepřehlédněte