Maltézští rytíři si celkově nárokují 180 hektarů pozemků v Březiněvsi (a Ďáblicích), vydána jim zatím byla pouze část (včetně ploch s obecním majetkem nebo těch, kde jsou plánované stavby, třeba výstavba mateřské a základní školy), což může změnit soudní rozhodnutí. S tím, že Státní pozemkový úřad zažaloval svůj podřízený orgán, vyjádřil již tehdy souhlas starosta Březiněvsi Jiří Haramul. Naopak kancléř řádu Johannes Lobkowicz uvedl, že „jde o fintu pozemkového úřadu, jak rozhodnutí odložit na neurčito“.
„Čekáme. Situace je taková, jaká byla předtím. Rozhodnutí o tom, co bude dál, záleží na soudech, to je zatím celý vývoj situace. Jelikož nejsme účastníky řízení, jako Březiněves musíme na rozhodnutí soudu pouze čekat,“ uvedl pro Náš REGION Haramul, kterého jsme nyní oslovili s dotazem, jak se záležitost vyvíjí. Kdy a jak soud skončí, nelze podle jeho slov předvídat. „To bych taky rád jednou věděl. Některé kauzy se táhnou,“ dodal. Stojí si za svými dřívějšími stanovisky.
Mimochodem některé pozemky odmítl Státní pozemkový úřad vydat Suverénnímu řádu maltézských rytířů kvůli zastavěnosti nebo proto, že se na nich plánuje stavba Pražského silničního okruhu, u některých zastavil přezkumné řízení a pozemky nevydal, protože jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob.
Případem se zabývali i poslanci
Podle městské části stávající Suverénní řád maltézských rytířů není totéž, co byl historický Konvent kněží rytířského Maltézského řádu v Praze, jemuž kdysi (od 15. století) pozemky náležely. Řád maltézských rytířů naopak již předtím, než se spor o pozemky dostal k soudu, argumentoval tím, že ke sloučení Konventu se Suverénním řádem došlo 18. prosince 2012, což bylo dřív, než zákon o církevních restitucích vstoupil v účinnost – 1. ledna 2013. Kritici ale namítají, že to bylo poté, co byl zákon schválen zákonodárci – 8. listopadu 2012.
Záležitostí se zabývalo i pražské zastupitelstvo, kde Haramul opakovaně neúspěšně navrhoval, aby město podalo proti rozhodnutí krajské pobočky pozemkového úřadu ústavní stížnost, což takřka těsně neprošlo. Zastupitelka a tehdejší poslankyně Marta Semelová dostala téma opakovaně i na půdu poslanecké sněmovny. V rámci ústních interpelací na premiéra kupříkladu v prosinci 2015 kritizovala, že krajská pobočka pozemkového úřadu vydala část pozemků „přes protesty obce, která na nich chystala výstavbu mateřské a základní školy, přes argumenty, že vydání je v rozporu se zákonem, prolomení hranice 25. února 1948“. To vše je již minulost, nyní rozhoduje soud.
