Lštění žalářem královny
První jmenované sídlo v obci Lštění vzniklo patrně v první polovině 9. století a souvisí právě s nadvládou Zličanů a později Slavníkovců. Některé zdroje uvádí, že bylo vybudováno knížetem Spytihněvem I. V 11. století už bylo významným sídlem přemyslovské hradní správy. Bylo dokonce jedním ze zásadních hraničních bodů přemyslovského patrimonia.
Kosmas označuje toto hradiště jako casstrum munitissimum, tedy „přepevný hrad“. Podle jeho kroniky byla v roce 1055 na velmi pevném hradišti Leščen vězněna na příkaz knížete Spytihněva II. jeho snacha a těhotná manželka pozdějšího knížete a krále Vratislava II.
Současnou podobu hradiště tvoří především kostel starobylého zasvěcení sv. Klimentu a usedlost s méně znatelným příčným valem od vnitřního předhradí s dalším mohutným valem. Původně vícedílné hradiště o celkové rozloze asi 8 ha bylo rozděleno na centrální část a vnitřní předhradí. To nese stopy dalšího členění na více částí. Poloha kostela přestavěného goticky a barokně svědčí o jeho příslušnosti k původní zástavbě hradiště, jak se domnívají historikové. Hřbitov vedle něj byl užíván ještě v mladší době hradištní.
Zprávy o hradišti mizí od 12. století, do této doby tak pravděpodobně spadá jeho zánik.
Svantovít na Rujáně i na Hradištku?
Kult slovanského boha Svantovíta je bezpečně doložen u kmene polabských Slovanů Ránů, kteří sídlili na Rujáně. Nacházela se zde – přesněji, na mysu Arkona – i Svantovítova svatyně, kterou v roce 1168 naprosto zdevastovala křesťanská vojska. Tato událost, kromě jiného, zničila poslední baštu původní slovanské víry a milosrdný křesťanský biskup Absalon ukázal „pravou tvář“ víry. Mnoho už se však neví o tom, že Svantovít mohl mít podle legendy své „příznivce“ i v oblasti dnešních Čech. Patrně na vyvýšené poloze původně ze tří stran obtékané starým korytem řeky Labe se nachází staré slovanské hradiště s příznačným názvem Hradištko. Na jeho západní straně kdysi býval hluboký příkop a val, dnes však zcela zničený. Nálezy z místa jsou z mladší a pozdní doby hradištní.
Hradištko bylo považováno za hradiště kmene Zličanů a zajímavý je především místní název Svatovík severozápadně od stejnojmenné obce, který je více než podobný jménu slovanského boha Svantovíta. O bližších souvislostech však není dostatek zpráv.
