Tento vrch byl osídlen již dávno před tím, než se bájný praotec Čech rozhodl vydat se svým rodem na dalekou cestu a hledat novou zemi. Archeologie potvrdila osídlení již ve střední a pozdní době bronzové. To však nic nemění na faktu, že se tento kostelík, s legendami a pověstmi, které ho obestírají, stal téměř symbolem české státnosti. Stejně jako blízká hora Říp, která je odtud nádherně vidět. Dnes se však nebudeme zabývat ani mytologií, ba ani svatým Václavem.
Archeologové zkoumají opevnění, prý bylo až sedm metrů silné. Prostě nedobytné hradiště, chráněné ze tří stran strmými svahy. Má však jednu chybu. Není zde studna, není zde zdroj vody. Takovou pevnost není nutné dobývat krvavou ztečí. Stačí obklíčit a čekat. Ostatní už zařídí žízeň obránců.
Žádná pevnost, žádný hrad by se neobešel bez zdroje vody. Slavný Karlštejn má studnu hlubokou 78 metrů a voda je přiváděna štolou z Budňanského potoka. Teprve jejím vybudováním se hrad stal nedobytným. Mnohem hůře dopadl hrad Sion, kde se ukryl Jan Roháč z Dubé, a který podlehl až po čtyřech měsících. Ten studnu neměl, a vydržel tak dlouho zřejmě jen díky liknavosti velitele obléhatelů, Hynce Ptáčka z Pirkštejna, který dovolil zásobovat hrad vodou.
Budeč je na tom úplně stejně jako Sion a tak se k němu přiváděla voda dřevěným potrubím, z 6 kilometrů vzdálených Cvrčovic. Tuto informaci nalezneme v díle historika Jana Františka Beckovského, z počátku 18. století. V knize Poselkyně starých příběhů českých, je na stránce 133 tato informace přímo zmíněna. Je pravdivá, protože dosud existuje inventární, muzejní číslo, na tuto kuriozitu. Převýšení mezi zdrojem a Budčí je 60 metrů, takže voda mohla přitékat zcela bez problémů.
Nezbývá si než položit otázku, kdo tak náročný projekt tehdy vypočítal, kdo ho vybudoval a kdo ho vyrobil. Pokud vodovod vznikl zároveň s osídlením, byl by to naprostý unikát. Moje babička ke studánce ještě chodila pro vodu, a tak vím naprosto přesně, ve kterých místech se nacházela.
