Dlouhodobé a systematické zneužívání služebních prostředků – právě tak charakterizují kriminalisté případ, který vyšetřují v Karlovarském kraji. Šestačtyřicetiletý řidič nákladního vozidla z Mariánských Lázní čelí obvinění ze zpronevěry. Podle policie měl během čtyř let prostřednictvím firemní tankovací karty neoprávněně načerpat přibližně 123 000 litrů motorové nafty pro osobní potřebu. Celková škoda pro zaměstnavatele se vyšplhala na částku téměř 4,8 milionu korun.
Podle informací policejního mluvčího Jakuba Kopřivy pracoval obviněný jako řidič nákladního vozidla v zahraniční dopravní společnosti, kde měl k dispozici tankovací kartu určenou pro služební vozidlo. Místo toho ji však zneužíval k osobnímu tankování nafty do předem připravených kanystrů, a to i v obdobích, kdy byl mimo službu – například během dovolené nebo pracovní neschopnosti.
Z vyšetřování vyplývá, že řidič měl od září 2020 do března 2024 neoprávněně tankovat ve zhruba 550 případech. Kromě vysoké škody na majetku zaměstnavatele případ poukazuje na nedostatky v oblasti interní kontroly. Právě důvěra v odpovědné zacházení se svěřenými prostředky je klíčovým prvkem vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud dojde k jejímu porušení v takto závažném rozsahu, jde o selhání nejen individuální, ale i systémové.
Zpronevěra jako trestný čin je v českém právním řádu definována jako neoprávněné přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena. V tomto případě měl obviněný k tankovací kartě legální přístup, avšak její využití mimo služební účely představuje jasné překročení oprávnění. Za čin mu nyní hrozí až pět let odnětí svobody.
Případ slouží jako důležité upozornění pro firmy, které zaměstnancům svěřují přístup k firemním prostředkům – ať už jde o platební karty, služební vozidla nebo další nástroje každodenního provozu. Pravidelný dohled, transparentní reporting a průběžné vyhodnocování výdajů nejsou pouze formalitou, ale nezbytným prvkem prevence. V opačném případě může i zdánlivě drobná odchylka přerůst v rozsáhlý problém.
Soud v tomto konkrétním případě rozhodne nejen o výši trestu, ale i o případné povinnosti nahradit vzniklou škodu. Vedle trestněprávních důsledků tak může obviněného čekat i dlouhodobý finanční závazek vůči poškozené společnosti.
Důsledky takového jednání přesahují rámec jednotlivce – ovlivňují ekonomiku firmy, morálku pracovního kolektivu i důvěru ve vnitřní procesy. Obnova této důvěry bývá velmi obtížná.
Zdroj: ČTK
