Čeští vědci z Jihočeské univerzity přišli s překvapivým zjištěním. Zubři a další velcí kopytníci fungují jako přírodní stroje na ukládání uhlíku do půdy a významně tak přispívají ke vzniku černozemě, nejúrodnějšího druhu půdy na světě.
Výzkum provedený v pastevních rezervacích ukázal, že půdy obývané velkými kopytníky obsahují výrazně více organického uhlíku než běžné sekané louky. Mají také vyšší podíl stabilního humusu a vykazují intenzivnější mikrobiální aktivitu.
„Přirozená pastva podporuje ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a jejich schopnost zadržovat vodu,“ vysvětlila Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity.
Nejvýraznější výsledky přinesl výzkum z rezervace ve středočeských Milovicích. Na ploše 125 hektarů, kde velcí kopytníci žijí téměř deset let, se podle odhadů vědců uloží ročně až 390 tun uhlíku. To je výrazně víc než na komerčních pastvinách hospodářských zvířat, kde naopak dochází k poškozování půdy nadměrným zatížením.
Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila, zdůrazňuje historický význam velkých kopytníků. „Byli po miliony let součástí vyváženého systému, který byl uhlíkově neutrální. Vnášeli do krajiny potřebnou dynamiku a hráli klíčovou roli při vytváření vysoké biologické rozmanitosti.“
V České republice žilo na konci loňského roku celkem 164 zubrů evropských. Největší stádo čítající 44 zvířat se nachází právě v rezervaci u Milovic, druhá největší skupina o 43 jedincích pak v oboře Židlov v Libereckém kraji. Loni se v Česku narodilo 21 zubřích mláďat.
Zdroj: ČTK
