• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • 300 uprchlíků ve Zlínském kraji zůstává na úřadu práce

    18.2.2024
    Simona Knotková

    Za dva roky od vypuknutí války na Ukrajině požádalo úřad práce ve Zlínském kraji o zprostředkování zaměstnání asi 1500 Ukrajinců.

    V evidenci úřadu práce jich zůstává asi 300, řekla ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová. Začlenění ukrajinských pracovníků na trh práce v kraji byl bez problémů. Nápor nebyl velký, řada z nich si práci našla sama či prostřednictvím pracovních agentur, uvedla Majdyšová. Zlínský kraj patří k regionům s nejnižší nezaměstnaností v zemi, v lednu činila 3,1 procenta.

    „V kraji je nezaměstnanost nízká, zaměstnavatelé využívají i zahraniční pracovníky,“ uvedla Majdyšová. Do roku 2021 byli vzhledem k poloze kraje nejčetnější národností pracujících cizinců Slováci, v roce 2014 tvořili 74 procent, v roce 2020 polovinu zahraničních pracovníků. Podíl Ukrajinců na počtu zaměstnaných cizinců v kraji rostl v posledních letech postupně. V roce 2021, před vypuknutím války na Ukrajině, jich v kraji pracovalo téměř 3900, což bylo 26 procent zahraničních pracovníků.

    Po vypuknutí války se počet pracovníků z Ukrajiny v kraji zdvojnásobil, v roce 2022 jich bylo 7258, na konci loňského roku 7610, což znamenalo 39 procent pracujících cizinců v kraji. Ukrajinci se tak stali nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v kraji a předstihli Slováky, jejichž podíl loni činil necelých 37 procent.

    Ukrajinci se uplatnili zejména jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, důvodem byla často jazyková bariéra. „To se od začátku konfliktu na Ukrajině příliš nezměnilo,“ uvedla Majdyšová. Zaměstnanci často preferují dohody o provedení práce, nejde o klasické pracovní poměry na delší období.

    Z asi tří stovek uchazečů o zaměstnání jde z 80 procent o ženy, nejvyšší podíl mají vysokoškolsky vzdělaní lidé, jde o 31 procent uchazečů. Mezi požadované zaměstnání nejčastěji patří obsluha strojů, pomocné práce a nekvalifikované profese, také pracovní pozice ve službách a prodeji. Mezi českými uchazeči je vysokoškoláků průměrně zhruba kolem deseti procent, uvedla Majdyšová.

    Řada uprchlíků z Ukrajiny se do své země vrátila nebo odešla do jiných zemí. „Mezi uprchlíky byl velký podíl žen a dětí, také lidí důchodového věku, kteří uplatnění na trhu práce nehledali,“ uvedla Majdyšová.

    Nápor nebyl velký ani v případě škol ve Zlínském kraji a ukrajinských dětí. „Zlínský kraj patřil od začátku ke krajům s relativně nízkým počtem ukrajinských uprchlíků, kteří v kraji zůstávali. Z toho plyne, že má i nízké počty ukrajinských dětí a žáků ve školách všech stupňů, tyto počty se navíc většinou dále snižují, zejména v případě mateřských a základních škol,“ řekla krajská radní Zuzana Fišerová (Piráti).

    V mateřských školách bylo na podzim 2022 asi 400 dětí z Ukrajiny, loni v březnu 300 a letos 220. Na základních školách bylo v září 2022 kolem 1650 žáků z Ukrajiny, loni v březnu 1400 a v aktuálním školním roce 1240. Na středních školách bylo v září 2022 asi 160 studentů, nyní 230. „V současnosti se již školy naučily pracovat s těmito žáky a nezaznamenali jsme žádné zásadní problémy. V kraji funguje systém takzvaných určených škol pro bezplatnou jazykovou přípravu žáků cizinců, a to v aktuálním školním roce celkem 48 určených základních škol a osm středních škol,“ uvedla Fišerová.

    V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380 000 uprchlíků z Ukrajiny, na Zlínský kraj jich připadlo asi 11 500.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte