Nejen spisovatel, ale také novinář Jaroslav Hašek. Jeho Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří mezi naše nejpřekládanější knihy, před pěti lety byly Haškovy knihy přeloženy do 58 různých jazyků.
Otec se upil, matka se často stěhovala
Jaroslav Hašek se narodil v Praze do rodiny učitele matematiky a náboženského fanatika. Jeho otec Josef se upil k smrti, když alkoholem zaháněl bolesti, které mu způsobovala rakovina. Jeho matka se jmenovala Kateřina, měl další dva sourozence. Jako malý se po předčasné smrti otce více než patnáctkrát stěhovali.
Námořník a strach z žen
Když dospíval, poznal bývalého námořníka Němečka, který se nastěhoval do Lipové ulice, kde Haškovi bydleli. Jeho chování Haška poznamenalo. Hašek kvůli němu kradl peníze, Němeček ho učil pít, a dokonce před ním měl sex se svou partnerkou.
Hašek později měl z žen strach. „Může být na světě něco horšího než takové lidské prase? Čerta starého jsem tomu rozuměl, nic jsem o těchhle věcech nevěděl, a přece jsem pocítil takový hnus a odpor, že mi to stačilo otrávit celý život. Také jsem se od těch dob ženských bál jako čert kříže.“
Přesto se dvakrát oženil a ani jednou nerozvedl
Poté, co se stal novinářem, se seznámil s českými anarchisty a stal se bohémem a tulákem. Spolu s mladším bratrem Bohuslavem pěšky provandroval celé Uhersko. V roce 1907 se zamiloval do novinářky Jarmily Mayerové, kterou si i přes odpor rodičů a další peripetie v roce 1910 vzal.
Asi rok po svatbě nakrátko skončil na psychiatrii, protože se snažil nafingovat svoji smrt (nebo se vážně pokusil o sebevraždu). Jeho žena se vrátila k rodičům. Měli spolu syna Richarda, kterého Hašek téměř neznal. Když odjel do Ruska, matka synkovi řekla, že otec zemřel.
Když v roce 1914 vypukla první světová válka, bydlel Hašek s malířem Josefem Ladou, autorem ilustrací Dobrého vojáka Švejka. Za války narukoval na frontu v Rusku. Během té doby publikoval různé časopisy.
V roce 1920 se podruhé žení, tentokrát s Alexandrou Grigorjevnou Lvovou, která pracovala jako dělnice v tiskárně. S první manželkou se ovšem nerozvedl. Předtím byl v Irkutsku zraněn při vražedném útoku a poté onemocněl tyfem. Zajímavé je, že nebyl ve své vlasti souzený za mnohoženství, protože se v té době neuznávaly mezinárodní smlouvy.
Psal v hospodách a diktoval z postele
Po návratu v prosinci 1920 skončil v karanténě a v polovině prosince i s ženou přijel do Prahy. Měl tu organizovat komunistické hnutí, nicméně vlivem okolností se vrátil k bohémskému stylu života, byl pečený vařený v různých pražských hospodách a psal povídky. Spíše než skutečným bohémem šlo o Haškovu stylizaci. Většinu svých děl napsal právě v hospodách.
O několik měsíců později odjel do Lipnice nad Sázavou, kde začal psát Dobrého vojáka Švejka. Byl velmi obézní a vážně nemocný, proto své dílo časem diktoval ve své ložnici. Zemřel 3. ledna 1923, když mu bylo 39 let a svoje dílo nestihl dokončit. Dokončili ho za něj jiní.
Čtvrtý díl dopsal Karel Vaněk, pokračoval pátým a šestým dílem. V době normalizace vznikla knížka od Josefa Jaroslava Marka (Martina Petišky) s názvem Osudy dobrého vojáka Švejka po druhé světové válce.
