Stovky studentů, akademiků a pracovníků univerzit vyjádřily svou nespokojenost s financováním vysokých škol na protestním shromáždění na náměstí Jana Palacha v Praze. „Dál šetřit v podfinancovaném vysokém školství není úspora, ale sebepoškozování,“ prohlásili organizátoři akce, které se minulé úterý zúčastnili především lidé z pražských škol, jako jsou Akademie výtvarných umění, Akademie múzických umění, nebo z některých fakult Univerzity Karlovy. Zástupce na protestu měly ale i Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Masarykova univerzita v Brně.
Už dál mlčet nejde!
Přímo v Brně se stávkovalo na nádvoří Filozofické fakulty. Na podporu lepšího financování univerzit a zejména humanitních oborů se tam sešlo asi 120 lidí. „Situace je opravdu vážná. Stávka je krajní řešení, ale v momentě, kdy debaty vedou do slepých uliček a podpora vzdělávání reálně klesá, je to výkřik, který má probrat politickou reprezentaci. Zvláště pokud deklaruje, že vzdělávání je její prioritou,“ řekl Našemu REGIONU Stanislav Bárta, místopředseda akademického senátu Filozofické fakulty MU v Brně. Cílem protestu je podle něj nalezení shody ohledně reálného plánu na navyšování rozpočtu tak, aby výdaje na vzdělávání dosáhly alespoň na průměr zemí OECD.
„Je mi jasné, že to není možné udělat skokově hned v příštím roce, to ani nikdo nepožaduje. Ale zároveň je také zřejmé, že chybí vize i konkrétní plán, a očividně i politická vůle, jak tohoto cíle dosáhnout. Přitom právě kvalitní vzdělávání je jedním z hlavních klíčů k tomu, abychom mohli čelit aktuálním společenským výzvám – od agresí různého typu, přes šíření dezinformací a nenávisti až po zkvalitňování našeho každodenního života,“ vysvětlil Bárta.
Mezi svými kolegy na Filozofické fakultě se setkává s každodenní frustrací kolegyň a kolegů, z nichž řada pracuje za nedůstojných podmínek. „Někteří upřednostňují výuku na středních školách, přivydělávají si různým způsobem či odcházejí mimo univerzitu,“ doplnil Bárta, který se ke stávce připojil kvůli vědomí odpovědnosti za budoucí vývoj společnosti. „Pokud bych nyní zůstal v pasivním očekávání, že si někdo všimne, že je třeba vysoké školy podporovat, nelze očekávat, že by se něco změnilo. Ostatně vysoké školy mlčely deset let, kdy průběžně klesala podpora vzdělávání. Podle mě již prostě mlčet dál nelze,“ prohlásil.
4 miliardy? Nereálné!
Požadavek akademiků, aby v roce 2024 měly vysoké školy o tři až čtyři miliardy korun víc než letos, považuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN) za nereálný. Vládou schválený návrh rozpočtu plánuje pro vysoké školství na příští rok výdaje stejné jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných vysokých školách určeno 30,9 miliardy Kč.
„Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl Bek po jednání se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy.
Jenže podle odborářů a členů iniciativy Hodina pravdy ministrem přislíbená miliarda podfinancování vysokého školství ani nízké platy části akademiků nevyřeší. Jsou proto připraveni stávkovat i v budoucnu.
S využitím ČTK