Mají lidé vnímat vaší kandidaturu jako odpověď na pochyby některých stran a hnutí o potřebnosti Senátu?
Domnívám se, že Senát se během své dvacetileté existence osvědčil zejména v roli určité brzdy neuvážených změn ústavy. V této souvislosti bych rád rozšířil okruh zákonů, kde nemůže být Senát přehlasován. Zejména jde o zákony bezprostředně provádějící ústavu – zákon o státním občanství, o Ústavním soudu, soudech a soudcích, kompetenční zákon o České národní bance a Nejvyšším kontrolním úřadu apod. Stejně tak je určitým problémem nestabilita našeho právního řádu. Stálo by za úvahu, aby Senát nemohl být přehlasován ani v případě zbrklých změny zákonů, tzn. takových, kdy neuplynuly ještě tři roky od jejich účinnosti.
Jedním z bodů vašeho programu je zakotvení českého národa a češtiny do ústavy. Proč myslíte, že to je potřebné?
Přínos této úpravy vidím především jako doplnění jedné z mezer české ústavy. Na jednu stranu v listině základních práv a svobod je obsažena ochrana národnostních a etnických menšin, což je správné, ale v samotné ústavě není zakotven státotvorný národ, vůči kterému se národnostní menšiny v Česku vytvářejí. Česká republika by neexistovala bez českého národa. Zakotvíme-li ústavně český národ, jako tomu už bylo v zákoně o československé federaci, kde byly dva státotvorné národy, český a slovenský, a Slovenská republika to tak má dodnes, tak v takovém případě logicky musíme zakotvit český jazyk jako státní jazyk. Znamená to, že v oficiálním styku se používá český jazyk, pokud sama ústava nebo mezinárodní smlouvy nestanoví jinak. Automaticky by tak byl český jazyk chráněn na ústavní úrovni a tím by byl chráněn i jeden ze znaků národní identity.
Vaším dalším velkým volebním tématem je školství. Co v této oblasti pociťujete jako největší problém?
Chtěl bych se zaměřit na problematiku vzdělanosti. Jednak v oblasti škol, kde jde o aktuální otázku zvýšení kvality vzdělávacího procesu, jednak i mimo školství, protože dnes vzdělávání probíhá i v rodině, ve spolcích, prostřednictvím internetu a tak podobně. Důležité je si uvědomovat, že vzdělanost nespočívá jen v množství informací, ale zejména ve schopnosti s nimi pracovat a odlišovat informace podstatné od těch nepodstatných. A to by mělo být úkolem škol na všech stupních. Navrhoval bych zvýšit kvalitu gymnázií specializací na přírodovědné zaměření, kde by potom na místě byla maturita z matematiky, a humanitní zaměření, kde bych spíše preferoval maturitu z dějepisu. Důležitá je i otázka lepšího mzdového ohodnocení učitelů všech stupňů škol. V této souvislosti bych upozornil na mladší učitele na vysokých školách, jejichž ohodnocení je stále nedostatečné. Je třeba také bojovat proti bující byrokracii ve školství.
Kandidujete v senátním obvodu č. 17. Na jakou lokální tematiku se v případě svého zvolení chcete zaměřit?
Domnívám se, že každý senátor má pomáhat při řešení problémů svého volebního obvodu. Pokud jde o ten můj, je to zejména otázka dopravy – výstavba metra D a otázka silničního okruhu v této části Prahy. V celé Praze je pak palčivým problémem ten bytový, který ovšem na druhé straně naráží na oprávněnou snahu zamezit zahušťování stávající zástavby a zelených ploch. Senátor sám nemůže tyto problémy řešit, ale může pomáhat starostům městských částí při spolupráci s primátorem, městskou radou a příslušnými ministry k řešení těchto problémů. A to vidím jako jeden z dalších důležitých úkolů pro sebe.
