Letošní volba byla, a vlastně stále je, velmi dramatická. Souboj úřadujícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa s demokratickým Joem Bidenem s sebou nesl velké napětí a vypadá to i na delší dohru. Kdo ví, jak vlastně dopadne stěhování nově zvolené hlavy státu do Bílého domu ve Washingtonu D.C.
A přeci, sídlo prezidenta nebylo v Bílém domě odjakživa, jak by se mohlo zdát. V roce 1879 úřadoval americký prezident v New Yorku, o rok později se přestěhoval do Philadelphie, kde vydržel dalších deset let. Od roku 1800 pak američtí prezidenti obývají právě prostory Bílého domu.
Prezidentem prvním skutečný Američan
V roce 1837 se úřadu prezidenta ujal Martin Van Buren, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět jako britští kolonisté. Ačkoliv se to vzhledem k jeho jménu nemusí jevit tak jasně, Van Buren byl skutečně prvním „rodilým“ Američanem v Bílém domě.
Úmrtí amerických prezidentů
Násilná či záhadná úmrtí amerických prezidentů by vydala na samostatnou knihu. Osm prezidentů zemřelo v úřadě, z toho čtyři byli zavražděni (Lincoln, Garfield, McKinley, Kennedy). Mezi těmi, kteří zemřeli nenásilnou smrtí byli například Z. Taylor (zemř. 1850), W. Harding (zemř. 1923) nebo F. D. Roosevelt (zemř. 1945). Tím prvním byl však William Henry Harrison, který se stal prezidentem v roce 1841 a po pouhém měsíci, který strávil ve funkci zemřel.
Naproti tomu se hned šest prezidentů dožilo věku 90 let a více. Byli to John Q. Adams, st. (1735 – 1826); Herbert C. Hoover (1874 – 1964); Ronald W. Reagan (1911 – 2004), Gerald R. Ford (1913 – 2006) George H. W. Bush (1924 – 2018) a James E. Carter (nar. 1924).
Funkce prezidenta jen pro vojáky?
Jistou zajímavostí je i fakt, že hned třicet jedna ze čtyřiceti pěti prezidentů sloužilo v armádě. Americká armáda, nejsilnější armáda světa, má v zemi velikou prestiž a tak, není divu, že ti, kteří v jejím rámci něco dokázali se dají na politiku. Podobné pokusy už můžeme sledovat i v České republice, kdy se například o křeslo senátora v nedávných volbách ucházel armádní důstojník a historik Eduard Stehlík.
