Do Československa povolení k návštěvě získal, ale i tak jeho příjezd musel probíhat v naprostém utajení. Veřejnost se o jeho návštěvě dozvěděla až dva týdny po jeho odjezdu. Co dělal tři dny v Praze, to se moc neví.
Prý se sešel v Lobkovickém paláci s tehdejším ředitelem Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Antonínem Šnejdárkem. Ten po svém jmenování do funkce v roce 1966 otevřel tento ústav více směrem na Západ a zval do Prahy západní politiky a intelektuály. Na půdě ústavu tak besedovali třeba budoucí německý kancléř Helmut Kohl nebo budoucí ministr zahraničí Henry Kissinger, zavítal sem i budoucí francouzský prezident Francois Mitterand.
Šnejdárka pozval americký prezident po roce 1969 dvakrát do Bílého domu, a to i přes tvrdý normalizační kurs, který v Československu probíhal. Tehdy se Nixon zajímal o to, jaké je postavení Gustáva Husáka v zemi, zda dokáže zajistit doma klid, nakolik je schopna československá veřejnost tato nová opatření přijmout a jak vnímá zájem USA o uklidnění situace. Také spolu diskutovali o Číně, která podle Nixona „je opět schopna zahájit dialog s USA“.
Šnejdárkovy kontakty se ale nelíbily normalizátorům, proto ho ještě v tom roce odvolali z funkce ředitele a o rok později celý ústav zrušili.
Zdroj: extrastory.cz
