Na území pražské městské části Dubeč našli archeologové pohřebiště z doby stěhování národů s 37 hroby. Kromě jednoho byly všechny v minulosti vykradeny. Pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) místo zkoumali předtím, než stavebníci začnou budovat další část Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Průzkum podle ústavu neznamená zdržení stavby, práce jsou předem naplánované. Novináře o nálezu informovala Eliška Zvolánková z Archeologického ústavu AV ČR. Okruh vede územím, které osídlovali lidé od pravěku. Vědci tam dosud zdokumentovali více než 10 000 archeologických objektů.
Pohřebiště vzniklo v době stěhování národů, tedy zhruba ve čtvrtém až sedmém století. Jediný objevený hrob, který v minulosti nebyl vykraden, se vymykal svou podobou. Byl největší, nejhlubší a obsahoval bohatou výbavu. „Můžeme zmínit například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony,“ vyjmenovala vedoucí výzkumu z Archeologického ústavu AV ČR Petra Maříková Vlčková. Tento hrob se nacházel mimo hlavní část pohřebiště.
„Zajímavá byla úprava hrobu, který byl na povrchu velmi pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, i samotné pohřební jámy, ve které jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny, tzv. niku, a pozůstatky dřevěné rakve,“ doplnila Maříková Vlčková.
Nadzemní konstrukci mělo pravděpodobně i několik dalších větších hrobů. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Z výbavy se dochovaly keramické nádoby, železné zbraně, ozdoby a korálky. Ty byly z keramiky, bronzu, jantaru i skla.
Ostatní hroby, které tvořily řady či malé skupiny, se odlišovaly tím, že chyběla vnitřní úprava hrobové jámy. „Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob,“ sdělila vedoucí výzkumu. V blízkosti pohřebiště archeologové objevili stopy po sídlišti, které pravděpodobně pocházelo ze stejného období.
Průzkum se koná v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) od minulého roku. Harmonogram prací je podle Zvolánkové předem daný a stavbu nijak nezdržuje. Vědci dříve objevili například největší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Čechách, která se datuje do let 2500 až 2200 před naším letopočtem.
Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku. V roce 2023 se na jejím území uskutečnilo více než 250 archeologických výzkumů, které dělalo 12 organizací.
Zdroj: ČTK
