GLOSA. Přízeň voličů hnutí ANO premiéra Andreje Babiše slábne. Květnový průzkum společnosti Kantar CZ sice vyhodnotil, že by ANO s 27,5 procenty vyhrálo, oproti dubnu si však u voličů o 2,5 procentního bodu pohoršilo. Stejný trend potvrdil i červnový průzkum společnosti STEM. Podle něj by Babišovo hnutí volilo 32,5 procent voličů, což je ale o 1,5 procentního bodu méně, než kolik by ho podle STEMu volilo v dubnu.
Babiš ztrácí, Piráti posilují
Když si k tomu přičteme, že se proti Babišovi v červnu konala v Praze na Letenské pláni největší demonstrace od roku 1989, je jasně načrtnutý další vývoj v české společnosti. A to ten, že od hnutí ANO budou odpadat další a další procenta voličů. Jednak červnová demonstrace, které se zúčastnilo okolo 280 tisíc demonstrantů, nebyla poslední, budou přibývat. Jednak tu bude finální verze auditu Evropské komise k Babišovu možnému střetu zájmů a prověřovaným dotacím jeho někdejší firmě Agrofert.
Lesk hnutí Andreje Babiše tedy zažívá šrámy alespoň podle nálad ve společnosti. A tak se logicky nabízí otázka: Kdy by měly být volby, aby hnutí ANO utrpělo co nejméně ztrát? V řádném termínu, v roce 2021, tedy za dva roky? Čistě hypoteticky by tehdy podle toho, co naznačují volební průzkumy, mohlo ANO přijít až o polovinu svých potenciálních voličů. A s 15procentní volební podporou už se o vítězství ve volbách hovořit nedá.
Hvězda stoupá naopak České pirátské straně. Již zmíněný průzkum Kantar CZ přisoudil Pirátům v květnovém modelu druhou příčku. Piráti by získali 17,5 procenta, což je sice jen o 1,5 procentního bodu víc než v dubnu. Nicméně oproti výsledku z řádných voleb v roce 2017 jde o nárůst podpory až o 6,5 procentního bodu. A to je nejvyšší nárůst voličské přízně ze všech politických stran. Třetí za vítězem by skončila ODS s 12,5 procenty. Pirátům přeje i aktuální průzkum společnosti STEM, podle něhož by získali 15,6 procenta. ODS pak 13,1 procenta. Stále to ani u jedné z těchto opozičních partají na vítězství nestačí.
Naopak vládní sociální demokraté by balancovali na hraně politického přežívání a smrti. Oba průzkumy jim přisuzují pod 8 procent, což vzhledem k statistické odchylce může znamenat sotva překročení pětiprocentní hranice, která je pro vstup do Sněmovny podmínkou.
Je tedy zřejmé, komu by předčasné volby letos na podzim pomohly a komu by se hodilo, kdyby současná situace přetrvávala do řádného termínu voleb v roce 2021.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček už nechce být měkkým a neustále ustupujícím, a proto řekl, že pokud prezident Miloš Zeman nedodrží svou ústavní povinnost a nevymění ministra kultury, odejdou sociálně demokratičtí ministři z vlády. Podle koaliční smlouvy by tak vláda padla. Premiér Andrej Babiš na oko tvrdí, že předčasné volby nechce, ale průzkumy mu říkají něco jiného. A prezident Miloš Zeman si své poslední funkční období chce užít se vší silou a všemi pravomocemi a jejich kreativním výkladem jako nejdůležitější politik v zemi.
Hadr na podlahu
Buďto tedy Hamáček zase ustoupí do kouta a učiní ze sebe totálního měkkýše, o kterém budou kolovat vtipy ve smyslu „Hamáček = novodobé vyjádření pro hadr na podlahu“. Nebo bude trvat na svém, prezident Miloš Zeman dodrží Ústavu ČR a jmenuje na post ministra kultury toho, koho mu předloží premiér Andrej Babiš. Skutečným klíčem je ale on. Miloš Zeman podpoří jen to, co jemu a Babišovi přinese zisk a nejméně ztrát.
Hovoří se i o variantě rekonstrukce vlády. Ta by na pořad přišla v momentě, kdy by se jeden z ministrů za ČSSD vzepřel a v křesle zůstal. Tím by mohl být ministr kultury Antonín Staněk, který podal demisi už 20. května, prezident Zeman ji však odmítl. V takovém případě by si Zeman užil, protože rekonstrukce vlády by znamenala, že si do ní nominuje sobě loajální lidi. Do řádných voleb by tak de facto vládl prezident.
Která z variant nastane, napoví čtvrteční schůzka Zemana, Babiše a Hamáčka svolaná do Lán na pravé poledne.
