Výrazný brněnský politik Pavel Blažek (ODS), který teď zastává funkci ministra spravedlnosti, čelí ostré kritice a dokonce výzvám k rezignaci. Důvodem má být jeho střet zájmů, kterého se měl dopustit, když se dotazoval na kauzu brněnských městských bytů. Blažek se hájí, že pouze reagoval na interpelace poslanců. Publicista a člen ODS Ondřej Šimíček vidí v útocích na Blažka spiknutí „zdivočelých prokurátorů“ a některých novinářů.
Kauza brněnských městských bytů nabírá na obrátkách. Ministr Blažek se podle organizace Transparency International a spolku Milion chvilek pro demokracie dopustil střetu zájmu, když se opakovaně dotazoval na vyšetřování korupce při přidělování bytů Brna, v níž se objevují i jména jeho známých.
Jsou jimi například jeho spolustraníci a zároveň bývalí tří právní koncipienti – Otakar Bradáč, současná primátorka Markéta Vaňková, jejíž jméno se v kauze objevuje v souvislosti s přidělením obecních prostor jejímu švagrovi a jeho přítelkyni, a Robert Kerndl, syn známého zpěváka Ladi Kerndla. Ten je v současné době náměstkem primátorky a podle informací Seznamzpravy.cz vlastní sedm domů, které získal díky privatizaci městského majetku.
Nešťastný způsob?
Nadstandardní počet Blažkových dotazů i jejich povahu k této kauze komentovala i Unie státních zástupců. „Způsob, jakým se ministr spravedlnosti zajímá o informace v tzv. brněnské bytové kauze, je nešťastný. Současné aktivity a výroky ministra mohou být dozorovou státní zástupkyní vnímány jako nepřípustný nátlak,“ prohlásili její zástupci. Velmi neobvyklé pak podle nejvyššího státního žalobce Igora Stříže byly otázky přímo na osobu dozorující zástupkyně, Pavlu Lastoveckou, a na to, proč by mohla být podjatá.
„Nemohu si neklást otázku, proč právě tahle kauza pana ministra zaujala natolik, že měl potřebu se k ní tak ostře vyjadřovat,“ reagovala Lastovecká, podle které jsou slova Blažka o systémovém selhání represivních orgánů státu nekorektní. Informace z neveřejných spisů do médií unikají prý právě z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kde Lastovecká pracuje.
Kvůli případnému Blažkovu střetu státu již po volbách v roce 2021 Transparency International žádalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby Blažka ministrem spravedlnosti vůbec nejmenoval. A v létě minulého roku ho požádalo, ať ho právě kvůli této kauze z čela ministerstva odvolá. S nátlakovou akcí za jeho odvolání se minulý týden přidali i aktivisté z Milionu chvilek, když před budovu Blažkova ministerstva namalovali červenou čáru, aby mu tak vymezili „demokratické hřiště“, které podle nich svým střetem zájmů překračuje. Požadují po něm rezignaci. Nebo ho má odvolat premiér.
Mylné informace?
Blažek s nimi ale nesouhlasí. „Tzv. čára o níž chvilkaři hovoří, překročena nebyla, vycházejí z mylných informací,“ zareagoval.
Jeho názor, že v kauze městských bytů postupoval správně, sdílí i mluvčí jeho úřadu Vladimír Řepka: „Pokud ministerstvo zpracovává odpověď na interpelaci poslankyně či poslance, požaduje součinnost od soudů a státních zastupitelství. Jedná se o léta zavedenou praxi a vychází ze zcela jasného zákonného nastavení vztahů mezi těmito složkami.“ Blažek už dříve uvedl, že k brněnskému případu obdržel několik interpelací z více politických stran.
Blažka se zastal i premiér, který již počátkem března prohlásil, že k odvolání Blažka nevidí důvody. Ministr podle něj jednal v souladu se svými povinnostmi, když o informace ke kauze požádal. Blažek sám považuje současnou kampaň proti své osobě za výsledek práce „nezákonného kartelu stále stejných represivních orgánů“ a „novinářů“. A hájí se tím, že mu jde především o osudy lidí zničených rozhodováním státních zástupců.
Na Blažkově straně je rovněž publicista a člen ODS Ondřej Šimíček, který celou kauzu označuje za spiknutí „zdivočelých prokurátorů“, kteří se podle něj pasují do role novodobé StB a šikanují bezúhonné občany a nespravedlivě stíhají nevinné lidi. A novináře, kteří o kauze informují, přirovnává k pisálkům Rudého práva, kteří kdysi psali kompro na kněze a disidenty, když se znelíbili totalitnímu režimu.
Kauza městských bytů
V brněnské politice kvůli kupčení s majetkem města zasahovala v minulém roce policie hned dvakrát. Nejdříve v říjnu minulého roku vyšetřovatelé obvinili z korupce při přidělování městských bytů osm lidí, z nichž dva skončili ve vazbě. Kromě Otakara Bradáče (ODS) to byl ještě jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka. Podle informací policistů měl Bradáč za přednostní udělení bytu převzít úplatek 350 tisíc korun. Pro Bradáče bohužel to bylo ovšem z rukou nastrčeného agenta.
O pár týdnů později zasahovala kvůli bytům a také kvůli černovické pískovně policie opět, obvinila dalších sedm lidí a dvě firmy. „Brnó, Brnó, koorupčnííkůů plnóó. Desetiletí se to děje, desetiletí se o tom píše a je to pořád stejné. A Brňáci jim stejně pořád hážou hlasy. To je i na kapitolu v sociologii,“ komentoval to tehdy na twitteru jeho uživatel pod jménem psalose.
