• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Brdy vzdorují suchu. Obce kolem Strašic mají vody nadbytek

    Zatímco Plzeňský kraj letos trápilo nebývalé sucho, obce na plzeňské straně Brd neřešily žádné problémy s pitnou vodou. Důvod? Vydatné podzemní zdroje a desetiletí práce na zadržování vody.

    Letošní sucho zasáhlo téměř celý Plzeňský kraj, jenže obce u okraje CHKO Brdy si mohly dovolit luxus, který jinde chyběl. Strašice, Dobřív, Hrádek, Kamenný Újezd, Rokycany, Svojkovice ani Litohlavy nezavedly žádná omezení týkající se napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Celá aglomerace přitom využívá jen třetinu dostupných vodních zásob, jak vyplývá z odborných posudků.

    Strašický starosta Jiří Hahner (ODS) to shrnul jednoduše: „Přes obrovská sucha jsme absolutně nezaznamenali žádné problémy s pitnou vodou.“ Většina vody zásobující celou oblast pochází z podzemí v katastru Strašic. Oproti povrchové vodě je levnější, protože poplatky státu za odběr jsou podle Hahnera poloviční. Navíc má kvalitu blízkou kojenecké vodě a téměř nevyžaduje úpravu.

    Strašice spolu s okolními obcemi a za pomoci dotací průběžně rozšiřují vrtnou soustavu. Stávajících deset vrtů hlubokých desítky metrů nyní doplňuje šest nových, jejichž dokončení je na spadnutí. Kapacita je natolik dostatečná, že se podle starosty uvažuje o přivedení vody ke Zbirohu, který má s vodou naopak velké potíže.

    Povrchové zdroje hrají doplňkovou roli a jejich kvalita se liší podle místa jímání. Voda z potoka vytékajícího z Padrťských rybníků, kde probíhá chov ryb, vyžaduje důkladnější čištění. Voda z Třítrubeckého potoka nebo ze soutoku Třítrubeckého potoka a Reservy je naproti tomu celkem kvalitní.

    Za příznivým stavem stojí několik desetiletí proměn v hospodaření s krajinou. Brdy byly tradičně na vodu bohaté, jenže přibližně na přelomu 80. a 90. let minulého století lesní hospodáři vybudovali meliorační rýhy, které vodu rychle sváděly do řek. Paradoxně pomohla kůrovcová kalamita. Lesníci byli nuceni přijmout opatření pro zadržování vody, díky nimž se podzemní zdroje znovu vydatně doplňují. Po roce 1989 se postupně odstraňovaly meliorační rýhy a obnovovalo se zavodňování rašelinišť, mechovišť a údolních niv. „A to mělo hrozně příznivý vliv na to, že se voda v Brdech zadržuje a neletí dolů do řeky Klabavy,“ popsal Hahner. Hlavní zásluhu na současném stavu přisuzuje Vojenským lesům a statkům, které provádějí opatření na zadržování vody v krajině už přibližně 15 let.

     



    Nepřehlédněte