V investicích je Brno lepší než Praha, vyslala jasný vzkaz primátorka Markéta Vaňková (ODS). A tím si uřízla pořádnou ostudu z neznalosti rozpočtu. Z Prahy totiž přišla řízná odpověď. Nechápe, že je Praha zároveň kraj, píše náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Brno dá na investice třetinu rozpočtu, hlavní město Praha pouze pětinu, pustila se do předvolební bilance primátorka Vaňková. „Víme, co a proč město potřebuje, průběžně na tom pracují týmy lidí z magistrátu, z městských společností a samozřejmě externí dodavatelé, je tedy zároveň nutné mít adekvátně sestavený rozpočet. Nechceme pouze, aby Brno bylo vnímané jako město studentů, vědy a výzkumu, ale jako metropole,“ uvedla.
Pořádně ji za to vyškolil pražský náměstek Vyhnánek. „Základní nepochopení spočívá v odlišném postavení obou měst. Brno je obcí, zatímco hlavní město Praha je zároveň obcí i krajem,“ vysvětluje primátorce v dopise. Největší rozdíl pak představují peníze z ministerstva školství, určené na financování výuky ve školách. „Město Brno, ani jeho městské části totiž tyto finance do svého rozpočtu vůbec nezahrnují, jelikož je rozpočtuje Jihomoravský kraj,“ napsal Vyhnánek.
„Boj proti dezinformacím, mýtům a lžím o pražských financích považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů spojených s mojí funkcí.“ Pavel Vyhnánek
„Těžko tak lze zodpovědně srovnávat oba rozpočty ve chvíli, kdy je jejich struktura značně ovlivněna rozdílnými úkoly, které musí kvůli svému odlišnému postavení plnit,“ dodává Vyhnánek s tím, že podíl investic obou měst je kvůli tomu ve výsledku srovnatelný. Srovnání, v čem je Brno lepší než Praha, označil za nedůstojné. A Vaňkovou za neznalost rozpočtu v dopise elegantně vypeskoval. „Předem děkuji za Vaši vstřícnost a za to, že v případě další komunikace budete uvádět toto nepochopení základních rozpočtových souvislostí na pravou míru,“ uzavřel Vyhnánek.
Rozpočtová realita
Roztržka mezi politiky obou měst by mohla být úsměvná, jenže rozpočtová realita v případě Brna není nijak růžová. Ačkoliv letošní schválený rozpočet počítá s rekordními příjmy 14,5 miliardy, ještě vyšší budou výdaje, 17,2 miliardy korun. Vedení magistrátu s Vaňkovou tak město zadluží o další téměř tři miliardy.
Proti takto pojatému rozpočtu se vymezil i na kritiku jinak střídmý bývalý primátor Brna Petr Vokřál (dříve ANO, nyní nez.). „Vrátíme se do doby největší zadluženosti za celé období fungování města Brna,“ řek Vokřál. A upozornil na zvyšující se náklady stavebních prací. „Zadluženost tak nebude pět miliard jako v dobách největší zadluženosti, ale bude to třeba kolem osmi miliard. Město to přivede do velmi obtížné situace s vysokou zadlužeností,“ dodal. Na obřím schodku mají totiž stavební investice zásadní podíl. Na více než třicet rozvojových projektů má jen letos padnout šest miliard. Brno si tak pomůže výprodejem zbývajícího majetku města za téměř 1 miliardu korun. Chybějící peníze na investice pak mají dolepit úvěry, tři miliardy korun mají dodat Komerční banka a Česká spořitelna.
„Nikdy v minulosti město nemělo tak vysoké výdaje. I přes téměř nejvyšší daňové příjmy hodlá koalice zadlužit město až do zákonného limitu. Někteří členové koalice navíc navrhují zadlužovat město ještě více tak, že si budou půjčovat městské akciové společnosti,“ upozornil bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (Brno+).
Banky se v případě financování projektů Brna začínají zdráhat, například pokud jde úvěry na multifunkční arénu za 4 miliardy korun. „Současně probíhají jednání i s bankami ohledně možnosti poskytnutí úvěru. Jednání jsou v pokročilé fázi, ale nejsou ukončena,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek k otázce financování haly dokreslující pozoruhodnou skutečnost, že město vyhlásilo zakázku na její stavbu, ačkoliv o financích na ni teprve jedná.
