Data odborníci využijí k vývoji zařízení, které upozorní uživatele, že se jeho úroveň stresu blíží problematické hranici. Měření se uskutečnilo v klimatické komoře na Fakultě strojního inženýrství a zúčastnil se ho i stíhací pilot Aleš Svoboda, kterého loni na podzim Evropská vesmírná agentura vybrala do záložního týmu astronautů. V tiskové zprávě o tom za fakultu informovala Iveta Hovorková.
Podle vedoucího výzkumu Vratislava Šáleného vědci zkoušeli k testování stresové zátěže mimo jiné virtuální realitu. Testované čekali v klimatické komoře dva pobyty. První za běžných podmínek při pokojové teplotě, druhý při zvýšené teplotě pocitově připomínající poměrně nepříjemné tropické klima. V obou případech měla sada neuropsychologických testů, které byly speciálně navržené pro vysoce výkonné astronauty, zvýšit mentální zátěž, a tím i stresovou reakci testovaného. Ve druhém případě se jako zdroj stresu přidávala i vysoká teplota a vlhkost.
Stres je pro člověka do jisté míry přirozený a umí se s ním vypořádat. „Lidské tělo je uzavřený systém. Ve chvíli, kdy jste vystaveni stresujícím podmínkám, tělo okamžitě reaguje a spouští mechanismy, které se snaží vaše tělo udržet v optimálních podmínkách,“ vysvětlila Jana Kolářová z Ústavu biomedicínského inženýrství. Výzkumu se zúčastnili mladí dobrovolníci, posledním byl právě Svoboda. „U pilotů nebo sportovců, obecně u trénovaných jedinců, organismus na změny reaguje rychleji a tělu vůbec nedovolí tak velké výkyvy, jaké můžeme vidět u netrénovaného člověka,“ zdůvodnila Kolářová účast Svobody. Výzkumníci tak mají možnost porovnat data z měření stresu u pilota a netrénovaných jedinců.
Získaná data z měření zpracuje firma Uptimai, český start-up, který se zabývá pravděpodobnostním modelováním, a to pro potřeby průmyslu i kosmického výzkumu. „Cílem je vytvořit komplexní systém monitorování stresu v reálném čase, který bude možné využít v řadě oblastí: od zdravotníků přes hasiče až po civilní zaměstnance ve vysoce stresových situacích,“ vysvětlil Šálený.
Zdroj: ČTK
