Čisté životní prostředí a levná energie pro obyvatele Brna. Tak představili plán náměstek primátorky Petr Hladík a šéf SAKO Brno Filip Leder (oba KDU-ČSL). Systém má stát na využití městského odpadu, bioplynových stanicích a solárních panelech.
Městská odpadová firma chce do roku 2030 investovat tři miliardy korun do technologií, které umožní energetickou a tepelnou nezávislost Brna na externích dodavatelích elektřiny a plynu. Zároveň by to město posunulo k uhlíkové neutralitě, které by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2050. „Budoucnost, kde bude Brno CO2 neutrální a nezávislé na fosilních palivech. Budoucnost, kde město hraje prim v ochraně životního prostředí, a přitom zajistí občanům nízkou cenu energií,“ shrnul plán náměstek Hladík.
Nové investice spočívají v instalaci technologií, které dokážou zpracovávat odpad tak, aby se z něj dalo v obrovském měřítku vyrábět teplo i elektřina, aby se elektřina mohla skladovat a v případě poptávky distribuovat do sítě. „Většina technologií by měla být postavená v nejbližších pěti letech,“ řekl Hladík. Očekává, že by společnost měla získat dotace ve výši 50 až 80 procent a v takovém případě by se měla ekonomická návratnost počítat nejvýše na 15 let.
„Zatímco slýcháme od politiků řeči o tom, že Green Deal je drahý a nereálný, tak my ho cítíme jako obrovskou příležitost, jak Brno posunout kupředu,“ řekl Leder. Brňané už by tak na konci dekády nemuseli spoléhat na velké dodavatele elektřiny a plynu, z něhož se zatím v Brně vyrábějí dvě třetiny tepla. „Díky tomu můžeme získat pro Brňany jistotu dodávek a stabilitu cen,“ dodal Hladík.
Zhruba polovina plánované investice půjde na postupnou montáž solárních panelů na střechy brněnských budov. Takto má tvořit druhou největší solární elektrárnu v Česku. Za další peníze vznikne v areálu firmy úložiště elektřiny, a to jak bateriové, tak vodíkové, bude třeba tedy instalovat zařízení pro výrobu vodíku. Další technologií je elektrodový kotel. „Lze si ho představit jako obří varnou konvici, ve které bude voda. Když bude energie nadbytek, tak se zapne, vodu ohřeje a poté bude moct směřovat do brněnských domácností jako zdroj tepla, nebo z ní půjde znovu vyrobit elektřina,“ popsal Hladík.
V kompostárně v Černovicích vznikne také biometanová stanice, která bude zpracovávat bioodpad z domácností či školních kuchyní. Vyrobený bioplyn poslouží jako palivo do městských autobusů, nebo z něj bude opět možné vyrábět elektřinu. „Všechno směřuje k tomu, abychom využili maximum odpadu a žádnou energii nevypustili jen tak do vzduchu. Na elektřinu, na plyn a na biometan mohou jezdit městské autobusy i kuka vozy, které svážejí odpad,“ popsal Hladík princip, jak nakládat s odpady, snížit uhlíkovou stopu a učinit Brno nezávislé na vnějších zdrojích energie.
Součástí investice bude i agregační blok, který bude řídit distribuci a spotřebu energií, a také elektrický generátor. Ten má umožnit v případě black-outu start výrobní technologie i za tmy ale za použití výhradně obnovitelných zdrojů. Podle Hladíka má zajistit i v případě black-outu dodávku energie pro kritickou infrastrukturu.
Sto/ČTK
