zavřít mapu
Rok 1947 byl v Československu plný extrémních výkyvů počasí. Nesmírně tuhou zimu vystřídaly na jaře katastrofální oblevy a vše završilo letní fatální sucho jako na Sahaře.
Zima byla toho roku neobvykle krutá a táhla se až do začátku března. V mělčinách byly řeky promrzlé až na dno, led čítal kolem 75 cm. 6. března přišla prudká obleva. U Hlásné Třebáně se na Berounce 9. března urthly ledy a pluly plynule až k Mokropsům.
Tam je u sláky v Lavičkách prudký ohyb, kde se kry zasekly a vytvořily několika metrovou hráz. Voda začala stoupat pět metrů nad svou obvyklou hladinu. O život přišli tři lidé a nepočítaně domácích zvířat.
Nastalou situaci vyřešilo dělostřelectvo z postavení na Staré Vráži proti bývalé sodovkárně a ledovou zácpu rozstřílelo. Díky tomu voda klesla téměř o 1 metr. Manévr zachránil železniční trať, i když voda a led dosahovaly téměř ke kolejišti. Zataraseny ledem a zatopeny zůstaly ovšem silnice. Kvůli nízkému stavu vody se kry nemohly zvednout a odplavit. Nastalá ledová zácpa způsobila utvoření 9 km dlouhého jezera až k Hlásné Třebáni.
Na úseku mezi Lety a Řevnicemi vyplavila povodeň pod mostem z tůně u Berounky válečnou munici a zbraně se střelivem, které pocházely od německé armády, zbavila se jich při ústupu. Celkem bylo Dobřichovicích bylo zatopeno 254 domů, v Řevnicích 144, Lety byly zatopeny celé, tedy 86 domů a v Horních Mokropsech 30 domů. Škoda na majetku byla odhadnuta na 50 milionů Kčs. V Praze se voda hnala ulicemi na Zlíchově, zaplaveny byly i Kralupy. Rozbouřená Vltava byla plnou ledních ker.
Následovalo extrémní sucho, které trvalo od jara až do listopadu, občas přerušované bouřkami. Jehu důsledky byly katastrofální, na Slovensku hrozil hladomor.
Nastalé situace využili ve svůj prospěch komunisté a dojednali mimořádné dávky obilí ze Sovětského svazu. Pomohlo to jejich pozdějšímu nástupu. Propaganda hlásala: „V největší tísni přišla pomoc bratrského Sovětského svazu. Tehdy poznal všechen pracující lid, že už nic nemůže ohrozit naši cestu k socialismu.“
