Kvůli stavbě na 8 let odklonili pozemní hromadnou dopravu
Metro v Praze plánovali postavit už nacisté, ale jeho výstavbě zabránila pokračující válka. Stanice metra na Klárově se podle wikipedie objevila v projektu pražského metra už roce 1941, tedy 11 let předtím, než ji za socialismu začali stavět. V tomto projektu, který vypracovala Projekční kancelář podzemní dráhy, byl dokončen generální projekt linky A, která měla vést z Dejvic na Pankrác a generální projekty linek B (Smíchov – Libeň) a C (Výstaviště – Flora).
Po dobu let, kdy se objekt stanice/krytu na Klárově budoval, byla v úseku mezi Klárovem a Čechovým mostem odkloněna všechna hromadná doprava směrem na Letnou. Veřejnost se o existenci podzemního objektu pod Klárovem dozvěděla až v roce 2002 při velkých povodních. Samozřejmě to rozvířilo mnoho otázek. Dlouho se přesně nevědělo, jestli šlo skutečně o metro, které nezačalo fungovat nebo o utajovaný kryt pro komunistické papaláše, což by dávalo smysl, protože vchod do objektu je přímo proti Strakově akademii, kde sídlí úřad vlády.
„Stanice Klárov“ se začala stavět v době bez oficiální vize
V roce 2013 se do médií vyjádřil vedoucí pracovník archivu pražského dopravního podniku Pavel Fojtík o tom, že i když stavba stanici metra skutečně připomíná, ale zároveň se stavěla v době, kdy ještě neexistovala oficiální koncepce pražské podzemky. Ta byla schválena až v druhé polovině 60. let.
Jak uvádí článek na webu Citybus.cz, tak roku 1953 sice komunistická vláda schválila výstavbu metra, dokonce vznikl i dokument „Ideový projekt metra“, ale ten byl po pár měsících příprav zastaven. Až o 12 let později, v roce 1965, byla schválena koncepce podpovrchové tramvaje v tzv. „Investiční studii“, s tím, že se uvažovalo do budoucna s přestavbou na podzemní dráhu. Další rok se začal budovat první úsek podzemní tramvaje. V roce 1967 nakonec komunisté přijali usnesení o zbudování metra bez mezifáze, kterou představovala podpovrchová tramvaj.
Když se začalo vyjasňovat…
Podle historiků se opravdu počítalo s tím, že historicky první stanice pro metro na území Prahy bude zapojena do sítě MHD. Stavba v hodnotě 135 milionů probíhala pod utajením a měla název K-111. Měla mít dvojí využití, jednak sloužit jako stanice podzemky, zároveň být chráněným pracovištěm pro vedoucí funkcionáře představenstva vlády a Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ).
Když se na začátku šedesátých let 20. století změnily poměry, nebyl kryt připravený na jadernou válku dostavěn. V prostorách tehdejší ministerstvo obrany nějakou dobu skladovalo zdravotnický materiál. Státní orgány ale tehdy podle historiků uvažovaly o různých možnostech, jak nehotový objekt pod zemí využít. Padaly návrhy, že by se tu mohla skladovat zelenina a ovoce nebo se z prostoru mohlo stát kulturní zařízení, konkrétně kino. Tyto informace uvedl server iDnes.cz v roce 2014.
Do prostoru se jen tak nedostanete
Několik desítek metrů odsud vznikla stanice metra Malostranská na lince A. Ta začala fungovat v roce 1978. „Stanice Klárov“ v 70. a 80. letech sloužila pro potřeby civilní ochrany. Nebyla do sítě metra zapojena zřejmě i z toho důvodu, že je umístěna hlouběji, než je zbytek linky A. Nejhlubší stanicí pražského metra je Náměstí Míru právě na lince A.
Podzemní prostor vybudovaný v 50. letech 20. století dnes patří Dopravnímu podniku hl. m. Prahy (DPP), který prostor využívá jako technické zázemí pro metro linky A a je nepřístupný veřejnosti. DPP objekt získal do své správy již v 70. letech od ministerstva vnitra. I když je tu vybudován nejstarší eskalátorový tunel na území Prahy, žádný eskalátor tu nenajdete, místo něj tu je železné schodiště a nákladní výtah.
