Tragédie černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny zasáhla v roce 1986 téměř celou Evropu, lidé, ale i příroda se z ní vzpamatovávají prakticky dodnes. Z přírodního hlediska byl pro celou havárii příznačný tzv. Rudý les, který se nachází v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny dokonce vstoupil do historie.
Pozlacená střecha petropavlovského chrámu se roztéká jako svíčka. Jasně zářící koule na severním obzoru spaluje kůži a oděv lidí, kteří se marně snaží najít nějaký úkryt. Vzdálené dunění a vichr, který ničí vše před sebou. Vzduchem poletují lidé, zvířata a chumelenice skleněných střepů se zabodává do krvácejících těl. Hoří krovy všech domů na předměstí a bělostné fasády domů se pokrývají sazemi. Není úniku. Hřmící stěna zpěněné vody, která se řítí středem města, zkázu dokoná.
V zaznamenané historii lidstva najdeme jen málo sopek, jejich erupce by měla tak katastrofické následky jako v tomto případě. A nejde jen o to, k jaké tragédii během erupce nebo v bezprostřední souvislosti s ní. Mnohem hrozivější je to, co přijde potom.
Nad hladinou nekonečného oceánu pomalu svítá. Obloha na východě zlátne a hvězdy mizí z oblohy. Mraky na obzoru zrudly. Vojáci v leteckých kombinézách jsou již připraveni. Bílé stuhy kolem čela a uprostřed rudý symbol Slunce. Slunce z jejich vlajky. Zbrojíři zavěšují pod křídla letadel torpéda a letadlové lodi zaujímají správný směr. Proti větru. Je čas vydat se do bitvy. Tam někde, pár set kilometrů jižněji, se nachází cíl jejich cesty. Havajské ostrovy a přístav Pearl Harbor.
Dnes by to asi sotva kdo řekl, že rybniční hospodaření může být životu nebezpečné až tak, že si vyžádá několik desítek obětí. Ještě v 19. století však jedna průtrž mračen, irská chyba a rybník velikosti malé přehrady a neštěstí bylo hotovo.
Vytoužená exotická vánoční dovolená se změnila dílem okamžiku v peklo. Kromě turistů, série vln tsunami vyvolaných podmořským zemětřesením, postihla samozřejmě i místní obyvatele a celkem ve 14 státech ležících u Indického oceánu zabila 230 000 lidí. Nejvíce postiženy byly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Thajsko.
K této tragické události, protržení přehrady Malpasset na řece Reyran ve Francii, došlo 2. prosince 1959 přibližně 7 km od města Fréjus na francouzské riviéře. Následná katastrofální záplava si pak vyžádala životy 423 lidí a způsobila škodu odhadnutou dnes na půl miliardy eur. Muselo k tomu ale opravdu dojít?
Za tuto chybu bohužel zaplatili lidé, kteří s tím neměli nic společného. Zemřelo jich 2117. O co se jednalo? Pojďme si připomenout neštěstí, které v dějinách nemělo a nemá obdoby.
V tomto případě šlo o výbuch stratovulkánu jménem Nevado del Ruiz ležícího asi 129 kilometrů západně od kolumbijského hlavního města Bogoty. Asi by nikoho nemělo překvapit, že došlo k jeho erupci, protože aktivní je už dva miliony let. Ale přesto se tak 13. listopadu 1985 stalo.
Byl jí tehdy rozhlasový vysílač Konstantynow měřící 646,38 metru s výstupním vysílacím výkonem 2000 kW při spotřebě el. proudu až 6 MW. Jeho účelem bylo na dlouhých vlnách vysílat první program polského rozhlasu prakticky do celého světa.