katastrofa
Kde hledat ohrožené živočišné druhy? Budete se divit, i v Černobylském lese
Tragédie černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny zasáhla v roce 1986 téměř celou Evropu, lidé, ale i příroda se z ní vzpamatovávají prakticky dodnes. Z přírodního hlediska byl pro celou havárii příznačný tzv. Rudý les, který se nachází v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny dokonce vstoupil do historie.
Pět hodin od zkázy Petrohradu. Katastrofa se naštěstí odehrála v nejpustějších místech Asie
Pozlacená střecha petropavlovského chrámu se roztéká jako svíčka. Jasně zářící koule na severním obzoru spaluje kůži a oděv lidí, kteří se marně snaží najít nějaký úkryt. Vzdálené dunění a vichr, který ničí vše před sebou. Vzduchem poletují lidé, zvířata a chumelenice skleněných střepů se zabodává do krvácejících těl. Hoří krovy všech domů na předměstí a bělostné fasády domů se pokrývají sazemi. Není úniku. Hřmící stěna zpěněné vody, která se řítí středem města, zkázu dokoná.
Varování z Islandu. Sopka otrávila lidi i zvířat
V zaznamenané historii lidstva najdeme jen málo sopek, jejich erupce by měla tak katastrofické následky jako v tomto případě. A nejde jen o to, k jaké tragédii během erupce nebo v bezprostřední souvislosti s ní. Mnohem hrozivější je to, co přijde potom.
Bitva u Cušimy. Japonské vítězství nad Ruskem na moři
Nad hladinou nekonečného oceánu pomalu svítá. Obloha na východě zlátne a hvězdy mizí z oblohy. Mraky na obzoru zrudly. Vojáci v leteckých kombinézách jsou již připraveni. Bílé stuhy kolem čela a uprostřed rudý symbol Slunce. Slunce z jejich vlajky. Zbrojíři zavěšují pod křídla letadel torpéda a letadlové lodi zaujímají správný směr. Proti větru. Je čas vydat se do bitvy. Tam někde, pár set kilometrů jižněji, se nachází cíl jejich cesty. Havajské ostrovy a přístav Pearl Harbor.
Vražedný rybník u Plas. Dnes už nikoho nezabije
Dnes by to asi sotva kdo řekl, že rybniční hospodaření může být životu nebezpečné až tak, že si vyžádá několik desítek obětí. Ještě v 19. století však jedna průtrž mračen, irská chyba a rybník velikosti malé přehrady a neštěstí bylo hotovo.
Boží odplata proti nevěřícím turistům. I tak se dá interpretovat katastrofa, k níž došlo před 15 lety
Vytoužená exotická vánoční dovolená se změnila dílem okamžiku v peklo. Kromě turistů, série vln tsunami vyvolaných podmořským zemětřesením, postihla samozřejmě i místní obyvatele a celkem ve 14 státech ležících u Indického oceánu zabila 230 000 lidí. Nejvíce postiženy byly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Thajsko.
Až 40 metrů vysoká vlna vody před 60 lety zabila více jak 400 lidí. Když se protrhne přehrada, není kam utéct
K této tragické události, protržení přehrady Malpasset na řece Reyran ve Francii, došlo 2. prosince 1959 přibližně 7 km od města Fréjus na francouzské riviéře. Následná katastrofální záplava si pak vyžádala životy 423 lidí a způsobila škodu odhadnutou dnes na půl miliardy eur. Muselo k tomu ale opravdu dojít?
Tsunami v horách, kterou nezavinila příroda, ale člověk. Za každou cenu postavit obří dílo se nevyplácí
Za tuto chybu bohužel zaplatili lidé, kteří s tím neměli nic společného. Zemřelo jich 2117. O co se jednalo? Pojďme si připomenout neštěstí, které v dějinách nemělo a nemá obdoby.
Děsivý účet druhé největší sopečné erupce 20. století. Stejné, ne-li horší, nebezpečí hrozí i dnes
V tomto případě šlo o výbuch stratovulkánu jménem Nevado del Ruiz ležícího asi 129 kilometrů západně od kolumbijského hlavního města Bogoty. Asi by nikoho nemělo překvapit, že došlo k jeho erupci, protože aktivní je už dva miliony let. Ale přesto se tak 13. listopadu 1985 stalo.
Spadla nejvyšší stavba na světě. V Polsku v roce 1991
Byl jí tehdy rozhlasový vysílač Konstantynow měřící 646,38 metru s výstupním vysílacím výkonem 2000 kW při spotřebě el. proudu až 6 MW. Jeho účelem bylo na dlouhých vlnách vysílat první program polského rozhlasu prakticky do celého světa.
Když zabíjí bahnotok. Katastrofa v malebném italském Trentinu si vyžádala 268 obětí
A to 19. července 1985 v 12.21 hodin a 55 vteřin, kdy došlo k protržení horní hráze italské dvounádržové kaskádové přehrady Val di Stava, zanesené do značné míry bahnem. Spodní nádrž tuto záplavu nevydržela a blátivá hmota, směs písku, bahna a vody se začala řítit do údolí rychlostí téměř 90 km/hod.
Co zapříčinilo třetí největší jadernou nehodu? Kyštymská katastrofa byla zveřejněna až po 30 letech a přesné číslo obětí neznáme ani dnes.
Málo známá jaderná katastrofa, které měla být utajena. Celkově třetí největší nehoda tohoto druhu byla zveřejněna až o 30 let později.
Výbuch muniční továrny v Bolevci za 1. světové války může mít smrtící dohru i dnes
Jedna z největších válečných tragédií se tam odehrála 25. května 1917 a vzhledem k několika desítkám mrtvých, které si vyžádala, se pro tuto událost vžilo označení bolevecká katastrofa. Válka si v tomto případě vyžádala oběti nejen na frontě, ale i v zázemí, mezi civilním obyvatelstvem.
Když praskne přehrada. Vesnice Bouzey zmizela ze světa během dvou hodin
Sotva si dokážeme představit tu hrůzu, když se z ničeho nic před člověkem objeví vodní stěna, před níž není úniku. Roku 1895 se tak stalo pod protrženou hrází přehrady Bouzey ve východní Francii nedaleko Štrasburku. Masy vody zničily celé údolí včetně stejnojmenné vesnice. A to přehrada byla plná jen z jedné třetiny.
Na Bořislavce stavební vrták prorazil tubus metra. Centimetry dělily cestující od katastrofy
Velké štěstí měli lidé, kteří projížděli předminulou neděli dopoledne metrem stanicí Bořislavka. První zprávy hovořily o tom, že vlivem těžké techniky nad stanicí Bořislavka, kde probíhá výstavba obchodního centra, byl poškozen tunel a do prostoru kolejiště prosákla podzemní
voda. Dojít ale mohlo k velkému neštěstí, do tubusu metra pravděpodobně pronikl jeden z vrtáků tak hluboko, že cizí předmět zasáhl projíždějící soupravu metra.
Katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Mnichov byl pro Československo velká křivda
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš
28 zajímavostí o potopení legendárního Titanicu. Víte, že mu plul ledovec naproti tisíce let?
Titanic byl nepotopitelnou lodí své doby, gigantická loď, která byla námořní chloubou. Přesto došlo k obrovské tragédii, když 14. dubna v roce 1912 narazila do ledovce. Co o této katastrofální události ještě nevíte?
Největší katastrofa pražské paroplavby byla živnou půdou pro bulvár. Co se tehdy stalo?
Rozlomený parník u Palackého mostu šel ihned ke dnu. Zemřeli tu tři lidé, patnáct bylo zraněno. To je stručná bilance největší nehody v dějinách pražské paroplavby, k níž došlo před 120 lety, dne 19. května 1898.
Trojská lávka spadla. Věděli jste, že to nebylo poprvé?
Trojská lávka spojovala pražskou Troju s Císařským ostrovem v místě někdejšího přívozu v ulici Pod Havránkou.V sedmdesátých letech 20. století byl zdejší přívoz nahrazen vojenským provizorním pontonovým mostem. Při kulminaci průtoku při povodni 23. srpna 1977 se pod trojským jezem utrhla jeřábová loď a poškodila tuto lávku. A 22. července 1981 byla lávka definitivně smetena další povodní.