Po 69 letech klidu se sopka opět rozhodla dát o sobě vědět, a to zřejmě tím nejhorším možným způsobem. V tomto případě horké lávové proudy rozehřály sněhovou pokrývku na vrcholu, čímž vznikly čtyři obrovské proudy bahna valícího se dolů po svahu, tzv. lahary. Nedalo se před nimi utéct a ani ujet, protože dosahovaly rychlosti až 60 km za hodinu, a nakonec dotekly až do vzdálenosti 100 km. Cestou úplně pohltily město Armero, kde žilo 28 700 obyvatel, a několik menších vesnic.
Následky byly strašlivé. Město pokryla 6 až 8 metrů silná vrstva bahna, která celkem zabila na 25 000 osob. Když dvanáct hodin po erupci dorazili na místo první záchranáři, většina zasažených lidí už byla mrtvá, zemřeli na následky poranění. Záchranné práce navíc bahno prakticky znemožňovalo. Ti, kdo viděli celou tu zkázu mezi prvními, byli zděšeni pohledem na vyrvané stromy, úplně zničené domy a znetvořená těla. Vzápětí také vznikly dohady o tom, do jaké míry je za tuto katastrofu odpovědná kolumbijská vláda a při hromadném pohřbu v Ibagué se objevil na transparentu nápis: „22 000 lidí nezabila sopka. Zabila je vláda.“
Vzhledem k takto vysokému počtu obětí je výbuch sopky Nevado del Ruiz druhou nejhorší erupcí ve 20. století. Předčil ji jen výbuch sopky Mont Pelée na Martiniku v Karibiku, k němuž došlo roku 1902 a který si vyžádal 28 000 obětí. Zřejmě největší počet obětí v novodobých dějinách, asi 100 000, má na svědomí výbuch sopky Tambora v Indonésii v roce 1815. Množství obětí při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. se jen odhaduje, a to řádově na tisíce lidí. Jiné sopečné erupce se obešly bez větších ztrát jen proto, že k nim došlo v řídce obydlených oblastech.
Velké sopečné erupce kromě bezprostředních ztrát a škod představují i globální nebezpečí např. proto, že popílek z nich rozptýlený v atmosféře sníží množství slunečního záření dopadajícího na Zemi a způsobí tak její dočasné ochlazení. Stalo se tak např. v případě výbuchu sopky Krakatoa v Indonésii roku 1883, který se v Evropě projevil jako „rok bez léta“, tedy neúrodou a následnou drahotou až hladomory.
V budoucnosti by podobné, ale nejspíše daleko horší, následky mohl mít výbuch tzv. supervulkánu v Yellowstonu v USA. Podle těch nejhorších prognóz by jeho výbuch mohl být až 1000 x silnější než jakákoliv dosud historicky doložená sopečná erupce. Jako lidstvo s něčím takovým ještě žádnou zkušenost, naštěstí, nemáme, ale hrozí, že jí mít budeme. Protože yellowstonský vulkán začíná jevit známky aktivity…
