Tak nějak se to mohlo v Čechách roku 1584 odehrát. Za panování oblíbeného Rudolfa druhého. Je to přehnané, jistě. I tehdy lidé měli rozum a podobné záležitosti uměli vyřešit ke spokojenosti všech. To však nic nemění na tom, že ty dny skutečně nebyly. Byl to důsledek úpravy kalendáře, ke které došlo o necelé dva roky dříve.
V Čechách bylo pondělí šestého ledna a hned následovalo úterý, sedmnáctého ledna. Úpravu nařídil papež Řehoř XIII. Latinsky Gregorius, takže nový, dodnes platný kalendář, se nazývá gregoriánský.
Je takový dosti zakořeněný názor, že astronomie byla pokroková a tmářská církev hlasatele moudrosti upalovala. Není to úplně přesné. I dnes si lidé opět myslí, že náš svět je placatý. To si pochopitelně mysleli i někteří lidé středověku a také i někteří církevní hodnostáři. Nicméně ten nejvyšší klérus dobře věděl, jak se věci mají. Astronomie pro ně rozhodně španělskou vesnicí nebyla.
Určit termín například Velikonoc, největšího křesťanského svátku, bylo věcí naprosto zásadní. Jenže člověk míní a naše planeta mění. Juliánský kalendář, který byl dosud platný, vykazoval v říjnu 1582 chybu jedenáct dní proti skutečnosti.
Juliánský kalendář, pojmenovaný po nejznámější osobě starověkého Říma, jménem Gaius Julius Caesar, byl zaveden v roce 45 před naším letopočtem. Stanovil, že rok má 365 dní a každý čtvrtý rok bude přestupný, s délkou 366 dní. Jenže je tu problém.
Juliánský kalendář je asi o jedenáct minut delší než skutečný, tropický rok. Pozor, to nemá nic společného s Afrikou, znamená to opakovaný průchod Slunce jarním bodem. Nyní si řeknete, co to je, jedenáct minut. Jenže těch jedenáct minut naroste za 128 let o jeden den a začátek Velikonoc se posune o jeden den zpět. Od Nikajského koncilu, z roku 325 narostla tato chyba na výše uvedených jedenáct dní a hrozilo, že Velikonoce se budou slavit na sněhu.
Bylo nutné jednat rázně. Těchto jedenáct dní se prostě škrtlo, ale aby se chyba neopakovala příliš brzy, bylo rozhodnuto, že přestupný rok, který vyjde na celé zaokrouhlené století, bude přestupný jen tehdy, bude-li toto číslo dělitelné čtyřmi sty beze zbytku. Tedy rok 1600 přestupný byl, 1700, 1800, 1900 nikoliv a rok 2000 opět ano. Samozřejmě, že žádný kalendář není dokonalý, i zde dojde k chybě, ale až za několik tisíc let, takže naprosto vyhovuje. Dokonce se už ono datum ví, a bude provedena korekce.
Tehdy opravdu kalendář způsobil zmatky. V katolických zemích problém nebyl, horší to bylo v zemích protestantských, které kalendář odmítaly zkrátka z trucu. Naštěstí středověk končil a nastupující kapitalismus a obchodní kontakty vyžadovaly, aby se postupovalo jednotně. Nebyli bychom však v Českém království. Tehdy v Čechách byla úprava provedena ihned, na Moravě první nařízení odmítli. Takže v roce 1584 se slavili v Čechách Velikonoce a o pár dní později jste si to mohli zopakovat na Moravě, která se dosud řídila kalendářem starým.
