Vůbec první kloubové autobusy Ikarus 280.08 začaly Prahou jezdit poté, co nedostačovala doprava na nově postavená pražská sídliště. Tam většinou nevedly tramvaje ani metro a bylo potřeba obsloužit desetitisíce Pražanů.
Nový autobus mohl přepravit až o padesát procent cestujících více než standardní. Tehdy byl nejrozšířenějším typem autobusu ŠM-11 byl určen pro 96 cestujících. Naproti tomu v Ikarusu bylo místo pro 140 lidí.
Poprvé autobusy vyjely na linku 190, ta tehdy propojovala Jižní Město a stanici metra C Budějovická. Vozy Ikarus se ale brzy objevily i na lince 177.
Ikarusů bylo brzy o dost více
Dopravní podnik nakoupil v první vlně dvacet nových ikarusů, po deseti letech jich už v roce 1987 měl 307. V tehdejším Československu jezdily ikarusy nejprve v Bratislavě, do Prahy se dostaly o čtyři roky později.
Každý vůz měl dvě části. Ta první měla dvě nápravy, ta zadní jednu. Otočné byly jak ta první, tak ta poslední. Motor pak byl uložen v předním článku ikarusu. Maximální rychlost byla od výrobce uváděna 62,8 kilometrů za hodinu.
Autobusy byly v červeno-bílé pražské variantě, ale i v modré. Jezdit předstaly až v roce 1989, potažmo v roce 1991, kdy se v Praze objevily kloubové autobusy Karosa B 741. Na poslední jízdě byla maďarská „čabajka“ 1. července 1999 na lince 215 z Kačerova na Libuš.
Zdroj: iDNES.cz
