Pro divadla a herce, kteří teď kvůli vládním opatřením nemohou hrát, je mimo jiné určen program COVID-kultura. Ti, na které omezení jejich činnosti dolehlo nejhůř, tak mohou požádat o finanční výpomoc stát. Stačí to ale? A co dělá pro divadla ze Čtyřky místní zastupitelstvo? Nemyslí si také, že umělci vytvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví, podobně jako to o nich řekl ve svém bonmotu počátkem října prezident Zeman?
„Městská část Praha 4 poskytuje slevy na nájemném a začátkem prosince vyhlásí dotační řízení nejen na kulturní činnost, ale i na úhrady nezbytných prokazatelných provozních nákladů – energie, nájmy apod.– způsobených epidemií koronaviru,“ sdělil V4 tiskový mluvčí radnice Čtyřky Jiří Bigas. Tato sleva na nájemném ovšem dělá 40 procent a nejrůznější platby na provoz, byť i prázdného divadla, se přitom nezastavily. Bigas zároveň připomenul, že hlavním zdrojem dotací pro divadla v Praze je hlavní město Praha, tedy magistrát. Ten se podle jeho radní pro kulturu Hany Třeštíkové rozhodl, že většina pražských divadel otevře nejdříve po novém roce a že jim přispěje několik desítek milionů. Nicméně nejlepším svědectvím o tom, jak divadelní soubory současnou velice obtížnou situaci zvládají, jsou přímo vyjádření jich samotných.
Divadlo BRAVO! (bývalé Branické divadlo)
Branická 411/63, Praha-Braník
Divadlo nechali v roce 1925 za své peníze ve funkcionalistickém stylu vystavět obyvatelé Braníka. V 80. letech zde sídlilo Divadlo pantomimy a vystupovali zde například Boris Hybner, Bolek Polívka, Mimtrio Michala Nesvadby a Světlany Nálepkové nebo divadlo Sklep. V roce 1993 jej ve značně poškozeném stavu převzala Letitie – společnost pro rekonstrukci a obnovu Branického divadla. S touto érou jsou s divadlem spojena jména hereckých hvězd jako například Zlata Adamovská, Miroslav Donutil, Květa Fialová, Naďa Konvalinková, Václav Postránecký nebo Simona Stašová. Na sklonku roku 2019 vyhrála konkurz na nového nájemce Branického divadla skupina herců a akrobatů říkající si Losers Cirque Company. V březnu si měli oficiálně scénu přebrat od zástupců městské části Praha 4, ale koronavir to odložil na podzim. A pak se stejně vrátil. Na repertoáru má divadlo například hru Mimjové s Vandou Hybnerovou nebo Annou Polívkovou v roli královny Hidory nebo představení Pejprboj s jediným hercem a zároveň režisérem Radimem Vizvárym.
„Bývalé Branické divadlo – nově s názvem Divadlo BRAVO! – bylo otevřené pouhý měsíc, než jej dočasně uzavřela další vlna bezpečnostních opatření. Diváci měli možnost vidět stěžejní kousky z repertoáru domácí akrobatické skupiny Losers Cirque Company a také přijít na premiéru rodinného představení MiMJOVÉ, vůbec první premiéru v divadle. Nový cirkus je velmi fyzicky náročná disciplína a umělci si nemohou dovolit dát si jen tak pauzu. Tréninky, i když v podobě odpovídající současným opatřením, musí probíhat i nadále, aby performeři neztratili formu. Nově jsme divákům umožnili sledovat naše tréninky živě, o streamu se vždy dozví na našem facebooku. Je to pro nás úplně nová zkušenost, hledáme ale způsoby, jak i v téhle době zůstat v kontaktu s diváky. V živých vstupech lidé mohou v reálném čase komunikovat s akrobaty, poslat jim vzkaz, pozdravit je – nebo třeba poprosit o salto na kameru. Chystáme také sérii tréninkových vidí pro ty, kteří si s námi chtějí zacvičit doma.“ Kristýna Látalová, PR a marketing divadla.
Divadlo Na Fidlovačce
Křesomyslova 625/4, Praha 4 – Nusle
Divadlo bylo dostavěno v roce 1921. Původně zde měli hrát především českou klasiku, později byly na repertoáru především operety. V 60. a 70. letech zde sídlilo Hudební divadlo v Nuslích, které bylo později sloučeno s Hudebním divadlem Karlín. V roce 1995 herci Tomáš Töpfer a Eliška Balzerová založili na obnovu zchátralé budovy Nadaci Fidlovačka, díky které byl provoz divadlo v roce 1998 obnoven. Příhodně premiérou hry Josefa Kajetána Tyla s názvem Fidlovačka. Když mělo divadlo otevřeno, diváci mohli přijít třeba na hru Cizinec, Jeptišky nebo Dánská dívka. Z herců zde vystupují například Nela Boudová, Zora Jandová nebo syn Veroniky Žilkové Vincent Navrátil.
„Tato doba nás postihla stejně jako ostatní, a tak se snažíme i my celou situaci zvládnout co možná nejlépe. Chceme být připraveni, pokud to bude možné, opět začít hrát a zkoušet, protože nás čeká v lednu 2021 odložená premiéra muzikálu KOUŘ. V současné době vyměňujeme všem divákům vstupenky na neodehraná představení, velmi si vážíme jejich trpělivosti a vstřícnosti.“ Claudia Nasliová, PR a marketing divadla
Divadlo Sklep
v divadle Dobeška, Jasná I. 1181/6, Praha 4
Divadlo Sklep založili David Vávra spolu se svým tehdy čtrnáctiletým spolužákem Milanem Šteindlerem ve sklepě své babičky v roce 1971. Původně ryze soukromá představení přerostla ve veřejná, kdy poprvé to bylo v druhé polovině 70. let v Branickém loutkovém divadle. Kolem roku 1978 k nim přibyli i například režisér Tomáš Vorel nebo herci Eva Holubová a Tomáš Hanák. Do širšího povědomí diváků se divadlo dostalo díky Vorlovu filmu z roku 1988 Pražská pětka. Dalším legendárním představením byly Mlýny vycházející z hry Václava Havla a Karla Bryndy, kterou spolu ti dva sepsali na vojně. Dnes k divadlu Sklep patří například také zpěvák skupiny Mig 21 a hlavní hrdina kultovních Samotářů Jiří Macháček, režisér Nabarveného ptáčete Václav Marhoul nebo zpěvačka Monika Načeva.
„Mám-li mluvit za Divadlo Sklep a jeho scénu divadlo Dobeška, pak pak musím připomenout, že je zavřeno už od začátku března. S výjimkou září 2020, kdy se něco uvolnilo, jsme mohli na Dobešce uvádět jen filmové projekce či akce pro omezený počet diváků. Sklep hrát nemohl, neboť vyprodaná představení by nesplňovala podmínky jako dvoumetrové rozestupy a další. Proto jaksi „tlačíme“ před sebou téměř celý rok 2020 a vidina uvolnění do konce roku je z mého pohledu mizivá. To vše se samozřejmě projevilo na hospodaření Divadla Dobeška, kde je Sklep hlavním přispěvatelem do pokladny divadla a bez jakýchkoliv příjmů se toho moc dělat nedá. Proto by si to měli uvědomit ti, kteří o provozu jakéhokoliv divadla něco vědí. Týká se to provozních nákladů, jako třeba nájemné, zálohy na energie, vodné…atd. To vše se musí platit bez ohledu na to, jestli se v divadle něco děje nebo ne. Je až deprimující s jakým zpožděním celá tato situace lidem na patřičných místech dochází. Ale jsme na tom všichni stejně, takže si nebudu stěžovat. Jen bych rád moc poděkoval divákům, kteří se na jaře zapojili do několika dobročinných sbírek na podporu divadel. Díky nim jsme zatím tuto prázdnotu přečkali. Uvidíme v budoucnu. Dnes v podstatě nemá cenu nic plánovat a organizovat, což je v situaci, kdy v roce 2021 oslaví Sklep 50 let své existence poměrně alarmující.“ Jiří Burda, produkční
Divadlo Na Jezerce
Na Jezerce 1451, Praha 4 – Nusle
Divadelní společnost Jana Hrušínského založil principál Divadla Na Jezerce v roce 2002, a když může zrovna hrát, tak patří k nejúspěšnějším českým scénám. Sám Hrušínský pochází z rodiny, jejíž divadelnické kořeny sahají až hluboko do 19. století k rodu Červíčků a Budínských. Příjmení Hrušínský přijal jeho děd Rudolf Hrušínský starší, který byl hercem. Stejně tak jeho syn a Janův otec Rudolf Hrušínský, bratr Rudolf mladší a synovec Rudolf nejmladší. Za ženu má rovněž herečku – Miluši Šplechtovou – a herečkou je i jejich dcera Kristýna. V roce 2014 získal čestné občanství Prahy 4. Na jaře vyvolal poprask svou hlasitou kritikou vládních opatření, které označil za likvidační pro nepohodlné režimu. Na repertoáru divadla jsou například hry Gin Game s Jiřinou Bohdalovou a Milanem Kňažkem, Saturnin s Martinem Bohadlem nebo Poslední aristokratka v hlavní roli s Annou Polívkovou v alternaci se Zuzanou Žákovou.
„Divadlům a tedy i Divadlu Na Jezerce je opět zakázáno hrát. Jeviště i hlediště je uzavřeno – a to stoprocentně. Praha 4 nabídla divadlům ve svém obvodu slevu z nájmu – a to čtyřicet procent. Alespoň se budou moct vykonat naplánované opravy – respektive nutné změny, mysleli jsme si. A těšili jsme se. Před rokem vyzval Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy naše divadlo – z bezpečnostních důvodů – k výměně sedadel po stranách hlediště. Typ sedadel HZS vybral a schválil, požádali jsme tedy Prahu 4, protože jde o investici do jejího majetku, o součinnost. Jenže od té doby se neděje nic. 25. června jsme žádali o výměnu odcházející, zastaralé a hlučné klimatizace, bez které se velkou část roku divákům v hledišti špatně dýchá – poslali jsme 25. 6. žádost pěti odpovědným činitelům Prahy 4 – bez odpovědi. Dnes je 10. listopadu a stále se neděje nic. Četli jsme, že MČ v době koronaviru investuje do divadel na Fidlovačce, Branického i na Dobešce, a nechápeme, proč tedy výměna nevyhovujících prvků neproběhla právě v období, kdy má i naše divadlo z rozhodnutí vlády zákaz činnosti. Když někdo Jezerku označí za divadlo, které žije z dotací, musím se smát. Nehledě na to, že o kulturní grant, který MČ Praha 4 na kulturu poskytuje a který nevystačí svou výší ani na týdenní provoz, natož na rok, na příští rok nežádáme. Divadlo Na Jezerce přišlo o veškerý příjem ze vstupného, platby se ale nezastavily – vše vždy včas a řádně platíme i v těchto koronavirových měsících. Čekali bychom od MČP4 větší zájem a větší podporu. Co nám ale opravdu chybí, jsou diváci, díky kterým má práce nás všech na Jezerce smysl.“ Nikola Hrklová, asistentka ředitele a produkční
