Kontrola českých dozorových úřadů neodhalila nevyhovující vzorek, říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula k výsledkům prověřování obilí, masa či vajec dovážených z Ukrajiny. Tento výsledek citelně zvyšuje pravděpodobnost, že zbylé země Visegrádské čtyřky, které v uplynulých dnech a týdnech zemědělský dovoz z Ukrajiny pozastavily či zásadně omezily, tak činily hlavně z důvodu ochrany svých zemědělců, nikoli z často skloňovaného důvodu kontaminace či jiné závadnosti.
Bezcelní dovoz levné pšenice z Ukrajiny umocňuje tempo poklesu výkupních cen zemědělských produktů. Polsko, Maďarsko i Slovensko už proto proti dovozu ukrajinské pšenice a dalších zemědělských komodit v uplynulé době zakročily například jeho přechodným pozastavením, aby tak i třeba za cenu slabšího poklesu spotřebitelských cen u sebe doma chránily vlastní zemědělce.
Cena pšenice poměrně výrazně klesá také v Česku. V březnu se tuna potravinářské pšenice přímo od zemědělce prodávala za 6787 korun. Cena pšenice je tudíž nejníže od února 2022, takže se nyní vůbec poprvé kompletně vymazal cenový nárůst související s ruskou invazí na Ukrajinu. K ní došlo loni koncem února. Zatímco se tedy aktuálně pšenice prodává za uvedených 6787 korun, třeba loni v červnu to bylo 8654 korun. Tedy o takřka 2000 korun na tunu více. Neboli o přibližně 22 procent.
Ukrajinská pšenice pokles zrychlí
Možné přeorientování ukrajinské pšenice a dalších zemědělských komodit z ostatních zemí. Visegrádské čtyřky do Česka, které jako jediné v rámci tohoto uskupení k omezení jejího dovozu i na základě zmíněných kontrol nepřistupuje, může v tuzemsku ještě urychlit pokles cen zemědělské produkce třeba potravinářské pšenice, a zesílit tak dále tlak na pokles například cen mouky nebo pečiva v českých obchodech.
Zatímco tedy pšenice letos v březnu zlevnila na úroveň před ruskou invazí, to samé ovšem nelze tvrdit o mouce z ní vyráběné, ani o pečivu, jež se pro změnu produkuje z té mouky. Kilogram pšeničné mouky hladké stál letos v březnu v tuzemských obchodech průměrně 22,38 koruny, zatímco loni v březnu to bylo jen 16,31 koruny. V únoru 2022 to bylo jen 15,96 koruny.
Cena pšenice je tedy nyní levnější než před invazí, ale mouka je stále dražší až o zhruba čtyřicet procent. Připomeňme, že už ve výrobní ceně pšenice – zde vyčíslené – jsou „schovány“ ceny energií. Pšenici je totiž třeba sklidit, za použití pohonných hmot, nebo hnojit. Cena hnojiv je silně závislá na ceně plynu, který je nutný k jejich výrobě.
Nebývalé marže
Vzniká tak značný nepoměr mezi cenou vstupní suroviny, která už meziročně nezdražuje, ba zlevňuje, a potraviny z ní produkované, tedy mouky, jež zůstává meziročně o čtyřicet procent dražší. To vše přesto, že jak k produkci pšenice, tak i mouky, je třeba lidské pracovní síly a energií, což jsou aktuálně klíčové zdražující položky.
V nejbližší době by tak mělo dojít k citelnému zlevnění mouky, neboť jinak bude zjevné, že si zpracovatelé pšenice – například mlynáři – přirážejí nebývalou marži. Pokud tedy už tak nečiní nyní. Kilogram bílého pšeničného pečiva vyráběného z pšeničné mouky vyšel letos v březnu na 67,78 koruny, jak plyne z údajů ČSÚ. Přitom loni v únoru to bylo 53,19 koruny a loni v březnu pak 53,60.
Pečivo je tedy stále bezmála o třicet procent dražší než před invazí, přestože pšenice, z níž se v základu vyrábí, už je levnější než před ní. Opět by i v případě pečiva v nejbližší době tudíž mělo nastat citelné zlevnění, neboť třicetiprocentní nárůst cen není při meziročním zlevnění pšenice již objektivně opodstatnitelný.
O zlevnění si ale „musí říci“ sám zákazník. Tím, že nebude nakupovat tolik pečiva za vyšší cenu. Jinak prodejci nebudou mít důvod jít s cenou dolů.
