Tímto krokem reaguje ČSO na největší úbytek biodiverzity v historii lidstva, který v tomto desetiletí prožíváme. S nápadem budovat své ptačí parky přišla společnost v roce 2006. Od počátku provázely jejich vznik dvě hlavní myšlenky: ochrana přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnova hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území.
„K zastavení krize biodiverzity nestačí ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť, potvrdila v ptačím parku Kosteliska ministryně životního prostředí Anna Hubáčková ři prohlídce ptačího parku Kosteliska. Dodala, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody, který učiní obnovu ekosystémů v zemích EU právně závaznou.
Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky u Jaroměře ve východních Čechách, ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky u České Lípy v severních Čechách, Kosteliska u Dubňan na jižní Moravě a Malá Lipová u Přerova na střední Moravě.
V nové Strategii rozvoje ptačích parků přichází ČSO s cílem provozovat do roku 2042 alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji republiky mimo Prahu. Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti alespoň desítek hektarů. Vznikají především mimo dosavadní státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví ČSO a vytvoření území výjimečných biologických hodnot, při současném důrazu na umožnění bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Čtyři nyní existující ptačí parky jsou přístupné zdarma a s neomezenou otevírací dobou.
