České školy vzdělávají už přes tisíc let. Poslední rok přinesl mnoho změn

„Vzdělání je ta nejsilnější zbraň, kterou lze změnit svět,“ prohlásil kdysi Nelson Mandela, bojovník proti apartheidu. Podobných citátů najdeme v historii i současnosti spoustu, osobnosti z celého světa se shodují v tom, že vzdělání je silnou zbraní proti chudobě, ale i nenávisti a neporozumění.

V českých zemích je vzdělání a školství tradičně stavěno na hod­ně vysoký piedestal. Ob­vykle se za „zakladatel­ku“ veřejného školství považuje Marie Terezie, historické prameny ale dokazují, že školy u nás existovaly už v devátém století – na Velké Moravě i v Bořivojově Českém knížectví. Byly to školy elementární i vyšší, učilo se tam čtení a psaní, ale i předměty, připravující žáky na kněžské povolá­ní. Z desátého století je známá škola na hradě Budči. O století později už v českých zemích pů­sobila celá řada církev­ních škol, první doložená světská byla založená v roce 1270 v Praze.Už ve 14. století ale fungovala hustá síť škol nejen ve městech, ale i na vesnicích. Překvapivě je ale neprovozovala církev, ale většinou lidé sami, pak obce a města a teprve poté církev. Chlapci na­vštěvovali školu od sedmi let, učili se základy psaní, čtení a počítání.

První dívčí třídy přidružené ke chlapeckým školám jsou v Čechách doložené až v polovině 16. století. V Táboře ale smíšené ško­ly fungovaly již o století dříve v 15. století. Na Starém Městě praž­ském v polovině 16. století existovalo osm partiku­lárních škol (byly něco jako dnešní gymnázia), což bylo naprosto mimo­řádné – ve srovnatelných evropských městech se tehdy našly sotva dvě po­dobné školy. Síť škol v českých zemích tak byla jednou z nejhustších v celé Evropě. Martin Luther dával české škol­ství za vzor celé Svaté říši římské.

Před 429 lety se narodil Jan Amos Komenský. Byl nejen pedagogem, ale i spisovatelem a duchovním

Od poloviny 15. století školství procházelo vý­razným odklonem od ná­boženského vlivu a na­opak příklonem k postupnému zesvětště­ní. Překvapivé v této sou­vislosti je, že Jan Viklef, Jan Hus, Jan Milíč z Kro­měříže, Matěj z Janova, Jakoubek ze Stříbra, Mi­kuláš z Drážďan a další významní husité a ze za­čátku i členové Jednoty bratrské dost razantně vystupovali proti vzdělá­vání a vzdělanosti. Významným přispě­ním ke vzdělanosti čes­kého národa bylo v roce 1348 založení pražské univerzity, jedné z prv­ních univerzit vůbec. Systém školství a vzdělá­vání celé Evropy výrazně ovlivnil „učitel národů“ Jan Amos Komenský v šestnáctém století. Byl tvůrcem originální, filo­zoficky ukotvené peda­gogické soustavy, zabý­val se všeobecnou teorií výchovy, vytvořil spe­ciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za jeho života byly velmi populární jeho jazykové příručky Janua lingua­rum reserata (Dvéře ja­zyků otevřené, známé jako Brána jazyků otevře­ná) a Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech). Je považován za zaklada­tele moderní pedagogiky.

A konečně přichází ke slovu Marie Terezie: ta roku 1774 „zestátnila“ zá­kladní školství, podstatou její reformy bylo vybudo­vání základních škol ve všech farních obcích. Ně­kdy se uvádí, že zavedla také povinnou školní do­cházku, nic takového ale v dokumentu Všeobecný školní řád, který císařov­na podepsala, nenajdeme. Novotou však bylo to, že zřizované školy měly po­skytovat vzdělání nejen chlapcům, ale i dívkám – ty ale tou dobou a prak­ticky až do roku 1780 do škol nedocházely.

A jak vypadá dnešní české školství? Distanční výuka s přestávkami trva­jící už rok – a dosud ne­končící – zřejmě vyústí v řadu změn. Učitelé byli nuceni ze dne na den změnit systém výuky, stanovovat nové priority, vytvářet nové systémy hodnocení. Žáci a studen­ti stejně náhle museli přejít na mnohem větší samostatnost, hledat vlastní přístupy, učit se větší zodpovědnosti. A možná největší překva­pení čekalo na rodiče, čas­to se, pokud jde o vzdělá­vání dětí, spoléhající zcela na školu a učitele. Možná poprvé za dobu školní docházky svých dětí posuzovali nejen ob­jem školní látky, ale popr­vé mohli přímo sledovat při práci nejen učitele, ale i své potomky.

Podle posledních prů­zkumů OECD Česko smě­řuje do vzdělávání kolem deseti procent veřejných výdajů, čímž se ve srovná­vacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu s Japonskem. Výdaje na veřejné vzdělávání v Čes­ku činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta HPD, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent. Podle zprávy OECD Education at Glance měli vyučující v Česku v roce 2017 pří­jmy ve výši 61 procent průměrných výdělků ostatních vysokoškoláků, zatímco průměr zemí OECD činil 91 procent. Si­tuace v ČR byla ze všech zemí OECD nejhorší. Citátem jsme začali, ci­tátem skončíme: „Pama­tuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na svě­tě mír,“ řekl v polovině minulého století Jan Ma­saryk.

Dnes, 19:29
Vicepremiér, ministr vnitra a současně pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) má posílenou ochranku. Jako ministr...
Dnes, 17:34
Předseda opoziční ODS Petr Fiala trvá na tom, že exploze muničního skladu ve Vrběticích na...
Dnes, 13:35
Komerční článek
Vlivem pandemie děti tráví na internetu více času Podle výzkumu Českého statistického úřadu z roku...
Dnes, 13:35
Pirátský poslanecký klub bude po schválení volebního zákona Senátem usilovat o to, aby se konaly...
Dnes, 13:25
Na jaře se každý těší na čerstvé, ale než se objeví na záhoně, můžeme se...
Dnes, 12:34
Organizátoři tradičních akcí Prague International Bluenights a BlueFest se letos rozhodli tyto projekty spojit a...
Dnes, 12:19
Postup vlády při otevírání mateřských škol je podle zástupkyň školek nelogický. Předsedkyně Asociace lesních mateřských...
Dnes, 11:40
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před vyšším rizikem kybernetických útoků vůči...
Dnes, 11:15
Přesné datum narození obávaného Henryho Morgana, největšího korzára 17. století, není známo. Nejprve si získal...
Dnes, 11:01
Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta....
Dnes, 10:15
Ve výrobě, ale i v maloobchodu, sociálních a zdravotních službách i v IT stále chybějí...
Reklama