Dorůstá délky okolo 7 metrů a váží až 3 tuny. Jeho zuby, které rostou ve třech řadách, vzbuzují hrůzu, stejně jako úžas. Obří akvária, jež jsou různě po světě, vydělávají na tom, že drží v zajetí různé druhy ohrožených i neohrožených ryb a vodních savců od delfínů, lachtanů, velryb, kostek až po různé druhy žraloků. Velkého bílého žraloka si však nikde prohlédnout nemůžeme. Proč tomu tak je?
Možná si představujete, že důvodem by mohla být jeho agresivita, s kterou napadá nevinné turisty, kteří by mohli do nádrží třeba omylem spadnout. I když nikdo nezaručí, že by se o napadení žralok nepokusil, ve skutečnosti se raději živí rybami a savci. Smrtelných útoků na člověka je úplné minimum. Přesto se pokusy mořských center o chov bílého žraloka od 70. let do dnes potýkají s neúspěchem, i když se pracovníci snažili žralokům připravit co nejvíce komfortní převoz a domov v podobě gigantické nádrže. Někteří predátoři nechtěli plavat, jiní zase odmítali jíst a nejdéle držený přežil 200 dní.
Verdikt je následující. Lovci se snažili chytat různé druhy žraloky, kteří žili okolo útesů, což dává smysl, protože jejich zvyky se v nádrži moc nezměnili. Velcí bílí žraloci však žijí na otevřeném moři, plavou velice rychle, neznají překážky a mění směr pouze, jak se jim zachce. Pracovníci akvárií tedy vždy po několika dnech zjistili, že bílí žraloci mají na těle pohmožděniny, které si způsobovali sami prudkým narážením do skel nádrže.
Chovat velké bílé žraloky je z tohoto důvodu nemožné. Naposledy se o to pokusili v Japonsku v roce 2016 a žralok přežil pouhé 3 dny. Zřejmě to tak má být, a pokud si chceme žraloka prohlédnout, budeme se muset spokojit s dokumenty či se s ním potkat tváří v tvář.
