Nyní nová studie naznačuje, že pokud jste měli problémy se spánkem před nákazou koronavirem, anebo jste byli denně zcela vyčerpaní a vyhořelí, pak máte zvýšené riziko nejen nákazy koronavirem, ale také těžšího průběhu nemoci.
Každá hodina, o kterou je váš pravidelný spánek delší, je spojená s o 12 procenty nižší šancí nákazy covidem-19, uvádí studie zveřejněná v on-line časopise Nutrition Prevention & Health.
Narušený spánek a vyhoření z práce už byly dříve spojené se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních infekcí. Což je důvod, proč vědci chtěli zjistit, zda existuje spojení covidu-19 se spánkovými problémy, stejně jako se stresem.
Zvýšené riziko
Pro účely studie se vědci obrátili na zdravotníky ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Británii a Spojených státech, kteří byli opakovaně v kontaktu s pacienty s covidem-19.
Požádali je, aby jim vyplnili dotazník s otázkami týkajícími se životního stylu, zdraví, užívání léků na předpis a potravinových doplňků, a také o informace ohledně toho, kolik času věnují nočnímu spánku nebo dennímu zdřímnutí, jestli měli jakékoli problémy se spánkem a cítili se v práci vyhořelí. Na otázky jim odpověděly asi 3 tisíce zdravotníků, z nichž se každý pátý nakazil koronavirem.
Respondenti průměrně spali šest až sedm hodin za noc. Zhruba čtvrtina těch, kdo byli testováni pozitivně na covid-19, hlásila potíže se spánkem, v porovnání se zhruba pětinou těch, kdo se nenakazili. Každý pátý z nakažených covidem uvedl, že měl tři a více problémů se spánkem včetně problému usnout, spát bez častého probouzení či potřeby užívat prášky na spaní tři a více nocí v týdnu.
V porovnání s těmi, kdo neměli potíže se spánkem, byla u osob s vyšším počtem problémů spojených se spaním o 88 procent zvýšená šance nákazy covidem-19. Každá hodina spánku navíc pak byla spojená s dvanáctiprocentním snížením rizika nákazy.
Souvislost s vyhořením
Zaměstnanci, kteří hlásili každodenní pracovní vyčerpání a vyhoření, třikrát častěji hlásili vážný průběh infekce a delší dobu na zotavení. Tato studie byla založená jen na vzpomínkách a pozorování dotazovaných, které mohou být subjektivní; přesto tato záležitost zaslouží další zkoumání.
Zatím není jasné, proč jsou nespavost a vyhoření spojené se zvýšeným rizikem závažnosti covidu. Vědci přišli s hypotézou, podle níž nedostatek spánku a spánkové poruchy mohou nepříznivě ovlivnit imunitní systém zvýšením prozánětlivých cytokinů a histaminů, které mohou zhoršit průběh nemoci.
Poukazují také na studie spojující vyhoření se zvýšeným rizikem nachlazení a chřipky, stejně jako dlouhodobých potíží, jako je diabetes, kardiovaskulární choroby, onemocnění pohybového aparátu a úmrtí ze všech příčin.
Podle Minhy Rajputové-Rayové, lékařské ředitelky britského Globálního střediska pro výživu a zdraví, které jako spoluvlastník vydává časopis Nutrition Prevention & Health, je spánek velmi často zanedbávanou oblastí osobní pohody.
„Potřebujeme kvalitní spánek a čas na dobití energie, abychom zabránili vyhoření a jeho následkům,“ řekla Rajputová-Rayová. „Lepší pochopení následků práce na směny a spánku je zásadní pro blaho zaměstnanců ve zdravotnictví i dalších klíčových pracovníků. Narušení cyklu spánku a probouzení může ovlivnit metabolické, imunitní a dokonce i psychologické zdraví,“ dodala.
vlb/ČTK
