Co vše bude součástí rekonstrukce a revitalizace?
Obnova je časově rozdělená vzhledem k různému charakteru objektů. Samostatnou obnovou prochází vybavení poutního chrámu – oltáře, sochy, okna nebo věže, u kterých se počítá se zpřístupněním kvůli pěkné vyhlídce do krajiny i na samotný, symetricky rozvržený areál. Významným dílem obnovy bude oprava budovy proboštství, které postavil barokní architekt K. Dientzenhofer. Je to budova téměř zámeckého charakteru s kamennými prvky – ostěními dveří a oken a výraznou mansardovou střechou. Má řadu původních cenných prvků, jako jsou dveře nebo mříže. Dodnes jsou ve zdevastované budově jedinečně uchovaná schodiště, kuchyně nebo záchody a historické odvody vody. V budoucnu zde bude expozice – část bude mít klasické exponáty s popiskami (sochy a obrazy) a v druhé části bude návštěvník listovat jako v pomyslné otevřené knize, ve které každý může poznat stopy historie a stavební konstrukce. Kultivovány budou i dvory s novou výdlažbou. Samostatnou obnovou projdou zahrady – jedna na místě již dávno zrušeného hřbitova a druhá, která byla původně barokní s terasami. Zde by mělo vzniknout místo osvěžení, relaxace a posezení. S tím vším se snažím Rytířskému řádu Křižovníků pomoci, protože v rámci svého povolání mám bohatou zkušenost s podobnými pracemi (restaurováním, výběrovými řízeními, výstavami, přednáškami aj.).
Podle vašich slov se oblast po rekonstrukci stane vyhledávaným cílem turistů. Na co se mohou těšit?
Do poutního místa budou nepochybně přijíždět věřící i turisté. Je zasazené do krásné krajiny, která se výrazně proměnila lidskou činností. Dnes poutníci nepřicházejí po prašných cestách z údolí od řeky Ohře, ale přijíždějí po pohodlných silnicích od Karlových Varů, Sokolova nebo Chebu. Právě samotná poloha činí z Chlumu místo setkávání Čechů a Němců. Přirozeně, že krásu barokního areálu stavěného proslulými architekty (J. B. Mathey a K. Dientzenhofer) a nádheru sochařské i malířské výzdoby ocení také lázeňští hosté z Ruska. Rozhodně ale nechceme, aby se z místa stala jen turistická atrakce. V žádném případě Chlum nesmí ztratit genius loci mariánského poutního areálu. Cílem je spojit víru a poznání. Krása stavby a sochy Panny Marie nás k tomu zavazují. A v chlumu se již od středověku uctívá zázračná Madona spojená s legendou o vzniku poutního místa – zprvu byla uctívána ve větvoví ořeší, později byla postavena kaple a gotický kostel. Dnes je socha k vidění na oltáři v Milostné kapli.
Zároveň jste uvedl, že místo by nemělo ztratit kultovní význam. Uvedl jste mj., že Chlum Svaté Maří si velmi oblíbil J. W. Goethe, který místo navštěvoval, a že tehdejší Evropa znala místo díky hře z roku 1814 Loupežníci na Chlumu, proto byste byl pro to, aby tam byl zřízen festival amatérského divadla. Můžete k tomu něco říci?
Naše doba se možná příliš snaží do starých objektů vkládat nové funkce. Nemyslím si, že kostel má být muzeum a proboštství jen expozice. Cílem obnovy je záchrana původních konstrukcí, prvků, obnova původního vzhledu. Nepovedených obnov historických objektů bylo v naší zemi už dost. Chlum má být výkladní skříní přístupu restaurátorů, řemeslníků, památkářů k původnosti. Zapotřebí je přísný dohled na průběh restaurování a kvalitu odevzdané práce. A Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou není jen vlastník, ale má jako správný hospodář najít vhodnou náplň. Proto si myslím, že je nutné vytvořit místo nejenom pro naši generaci, ale i pro mladé lidi, pro jejich setkávání, výměnu dovedností a názorů. Dnešní umění je mnohdy pouhou provokací. Vytvořme z Chlumu mezinárodní místo setkávání ochotníků z Vídně, Berlína, Rigy, Bělehradu, Petrohradu nebo Moskvy, kteří budou spoluvytvářet dialog. I divadelní herectví může být provozováno s citem a na úrovni. Vše nemusí být jenom cynická burleskní fraška poplatná naší prázdné době. Ideální by bylo harmonické spojení slova a hudby. Vždyť u nás i v zahraničí je mnoho nadaných mladých lidí – dejme jim příležitost a možná, neučme je, ale učme se od nich…
Co dalšího by mohlo zrekonstruované místo poskytnout?
Má ideální představa je, že návštěvník přijede k nádherné stavbě, která zdobí krajinu jako pomyslná koruna. A má možnost vybrat si, zda půjde do kostela, kde najde duchovní útěchu i krásné prostředí umění a řemesla. Protože na barokních oltářích jsou gotické sochy, a to vše pod velkolepou kupolí s freskami od Jana Jakuba Stevense. Nebo že se projde expozicemi v proboštství, pozná stavební vývoj areálu a zamyslí se nad historií místa, které nevytvářejí jen zdi, sochy a obrazy, ale také příběhy lidí. Návštěvník si dále bude moci vybrat, zda se zúčastní komentované prohlídky, varhanního koncertu či divadelního představení. Nebo jen tak, v klidu, posedí na zahradě pod korunou věkovitého červenolistého buku. Chlum svaté Maří je místem, které je silné a kam se lidé rádi vracejí. Jakákoli stavební a restaurátorská obnova má tuto skutečnost jen a jen umocnit.
