Budoucí vynálezce a konstruktér se narodil v Tumlingenu v Německu jako syn vesnického krejčího Georga a Pauliny Fischerových. Měl štěstí v tom, že jeho matka rozpoznala technické nadání svého syna a podporovala ho. Pomohla mu, aby si doma mohl zřídit pracovní stůl (ponk) a koupila mu německou variantu kovové stavebnici „Erector Set“ podobnou našemu Merkuru, což byl asi ten rozhodující moment, aby se Artur vydal na dráhu technika a konstruktéra.
V letech 1930 až 1933 navštěvoval reálku v Dornstettenu a po ní se vyučil stavebním zámečníkem. Při nástupu do vojenské služby si přál stát se letcem nebo alespoň důstojníkem, ale proto, že nosil brýle a také kvůli chybějící maturitě to nebylo možné. Sloužil potom jako letecký mechanik u Jagdgeschwader 52 a se svou jednotkou se účastnil bitvy u Stalingradu. Z obklíčeného „kotle“ podle vlastních slov „unikl posledním letadlem“. Na italské frontě padl do britského zajetí, z něhož se mu podařilo uprchnout. V roce 1946 se vrátil domů, kde začal pracovat v konstrukční kanceláři Edgara Rößgera a 27. května 1947 se ve Freudenstadtu oženil s Ritou Gonser (1925 – 2013) a měl s ní syna a dceru.
Se svým zaměstnáním v konstrukční kanceláři ale přestal být brzy spokojený a v roce 1948 založil v Hörschweileru malou dílnu „Artur Fischer GmbH & Co. KG“. Ta se postupem času rozrostla a stala známou jako továrna Fischerwerke. Že to bylo správné rozhodnutí dokazuje i to, že Artur Fischer se postupně stal držitelem neuvěřitelných 1136 patentů a 5867 chráněných průmyslových vzorů a na konci roku 2013 měla firma Fischerwerke celkově registrováno více než 8700 patentů. Tím se Arturu Fischerovi podařilo v počtu patentů překonat i Thomase Alvu Edisona, jak si ostatně vždycky přál.
K nejznámějším a také nejužitečnějším vynálezům Artura Fischera patří hmoždinka pocházející z roku 1958, vyrobená z plastu (polyamid), provázená reklamním sloganem „Drží v díře jako zvíře.“. Znamenala konec vysekávání zdí, upevňovaní dřevěných špalíčků sádrou do vzniklého otvoru a až do nich potom natlučených skob. Druhým hitem se stala stavebnice „Fischertechnik“ (1965) připomínající Lego, ale více technicky zaměřená. Původně byla určena jako vánoční dárek pro zákazníky, ale přinesla i obchodní úspěch.
Od roku 1980 vede rodinný podnik Arturův syn Klaus Fischer, a to velmi úspěšně. V roce 2012 dosáhly pobočky Fischer Group po celém světě obratu přes 618 miliónů eur, z velké části díky produkci kotevní a upevňovací techniky. Jen v jediném závodě ve Waldachtalu se např. v roce 2004 vyrobilo na sedm miliónů hmoždinek každý den.
Arturu Fischerovi se nevyhnula ani významná ocenění. V roce 1986 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela, v roce 1990 vyznamenán „Prstenem Wernera von Siemense“, získal též Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska a v roce 2014 za celoživotní dílo cenu European Inventor Award.
