Traumatologové ostravské fakultní nemocnice použili jako první v republice pro kontrolu správného ukotvení šroubu ve spodní části zlomené pažní kosti elektronický systém. Tento způsob kontroly má nahradit při operacích opakované rentgeny.
Dnes si asi sotva představíme, jak obtížné bylo navázat spojení s někým vzdáleným, když předtím bylo třeba na to místo natáhnout kabely. A třeba na moři a později ve vzduchu by to už nešlo vůbec. Zato zřídit bezdrátovou telegrafní stanici bylo možné velmi rychle a ihned také mohla začít zprávy přijímat i vysílat.
26 krychliček v šesti barvách už zamotalo hlavu kdekomu. Pokud se s nimi tedy setkal v podobě Rubikovy kostky. Ze svého vynálezce udělal tento hlavolam milionáře, z většiny z nás pitomce. Protože složit ji opravdu není jen tak.
A také získal patent na vrtulník poháněný lidskou silou, uvažoval o tanku na parní pohon a řešil, jak by na Bratislavský hrad mohl vést výtah. Ján Bahýľ (25. 5. 1856 – 13. 3. 1915) byl prostě příkladem vynálezce, jehož duch se nejenže nezastaví před žádným technickým problémem, ale navíc je i aktivně vyhledává.
Konkrétně pastím na myši a kulometu tak legendárnímu, že ten po něm dostal své jméno – Maxim. S kadencí 550 ran za minutu tato zbraň pomáhala vyhrávat koloniální války Británii, přestože jeho vynálezcem byl Američan sir Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840 – 24. 11. 1916). Jak k tomu došlo?
Kromě nich se ovšem tento německý vynálezce podílel na vynálezu plynového bojleru, aerodynamického tunelu nebo hydraulické brzdy a řadě dalších patentů. Pro německý průmysl byl takovým přínosem, že se ho nacisté pokoušeli dostat na svou stranu. Ale marně.
Nejde o nic menšího (nebo většího), než je předmět každodenní potřeby většiny z nás, obyčejný kávový filtr. Až se nechce uvěřit, že něco tak jednoduché musel někdo vynalézt. Tím někým byla Melitta Bentzová, která dala své firmě nejen svou pracovitost a srdce, ale i jméno.
S tím před ním bojovaly celé generace profesionálně i na domácí úrovni, zvláště pak poté, co se začátkem 20. století začaly v budovách zavádět elektrické rozvody. První „hmoždinka“ tehdy byla jen trubička zaražená do zdi. Artur Fischer (31. 12. 1919 – 27. 1. 2016) ji „jen“ částečně rozřízl a opatřil z vnějšku fixačními „křidélky“. Jednoduché, že?
Začal galvanickým pokovováním, objevil ideální izolaci pro kabely a doslova se vrhl na výrobu telegrafních přístrojů. A když se nevedlo v rodném Prusku, neváhal se obrátit do ciziny. Jeho vynálezy se staly neoddiskutovatelným základem pro další technický rozvoj naší civilizace.
Jméno William Thomas Green Morton možná většině z nás nic neřekne. Přitom jej lze považovat za daleko vlivnější osobnost než mnoho slavnějších lidí. Zásadní měrou se totiž zasloužil o používání narkózy v chirurgii.