Traumatologové ostravské fakultní nemocnice použili jako první v republice pro kontrolu správného ukotvení šroubu ve spodní části zlomené pažní kosti elektronický systém. Tento způsob kontroly má nahradit při operacích opakované rentgeny.
Dnes si asi sotva představíme, jak obtížné bylo navázat spojení s někým vzdáleným, když předtím bylo třeba na to místo natáhnout kabely. A třeba na moři a později ve vzduchu by to už nešlo vůbec. Zato zřídit bezdrátovou telegrafní stanici bylo možné velmi rychle a ihned také mohla začít zprávy přijímat i vysílat.
26 krychliček v šesti barvách už zamotalo hlavu kdekomu. Pokud se s nimi tedy setkal v podobě Rubikovy kostky. Ze svého vynálezce udělal tento hlavolam milionáře, z většiny z nás pitomce. Protože složit ji opravdu není jen tak.
A také získal patent na vrtulník poháněný lidskou silou, uvažoval o tanku na parní pohon a řešil, jak by na Bratislavský hrad mohl vést výtah. Ján Bahýľ (25. 5. 1856 – 13. 3. 1915) byl prostě příkladem vynálezce, jehož duch se nejenže nezastaví před žádným technickým problémem, ale navíc je i aktivně vyhledává.
Konkrétně pastím na myši a kulometu tak legendárnímu, že ten po něm dostal své jméno – Maxim. S kadencí 550 ran za minutu tato zbraň pomáhala vyhrávat koloniální války Británii, přestože jeho vynálezcem byl Američan sir Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840 – 24. 11. 1916). Jak k tomu došlo?
Kromě nich se ovšem tento německý vynálezce podílel na vynálezu plynového bojleru, aerodynamického tunelu nebo hydraulické brzdy a řadě dalších patentů. Pro německý průmysl byl takovým přínosem, že se ho nacisté pokoušeli dostat na svou stranu. Ale marně.
Nejde o nic menšího (nebo většího), než je předmět každodenní potřeby většiny z nás, obyčejný kávový filtr. Až se nechce uvěřit, že něco tak jednoduché musel někdo vynalézt. Tím někým byla Melitta Bentzová, která dala své firmě nejen svou pracovitost a srdce, ale i jméno.
S tím před ním bojovaly celé generace profesionálně i na domácí úrovni, zvláště pak poté, co se začátkem 20. století začaly v budovách zavádět elektrické rozvody. První „hmoždinka“ tehdy byla jen trubička zaražená do zdi. Artur Fischer (31. 12. 1919 – 27. 1. 2016) ji „jen“ částečně rozřízl a opatřil z vnějšku fixačními „křidélky“. Jednoduché, že?
Začal galvanickým pokovováním, objevil ideální izolaci pro kabely a doslova se vrhl na výrobu telegrafních přístrojů. A když se nevedlo v rodném Prusku, neváhal se obrátit do ciziny. Jeho vynálezy se staly neoddiskutovatelným základem pro další technický rozvoj naší civilizace.
Jméno William Thomas Green Morton možná většině z nás nic neřekne. Přitom jej lze považovat za daleko vlivnější osobnost než mnoho slavnějších lidí. Zásadní měrou se totiž zasloužil o používání narkózy v chirurgii.
Francouzský malíř a vědec Louis Daguerre ve třicátých letech 19. století vyvinul první prakticky použitelnou metodu fotografování, takzvanou daguerrotypii. Je považován za jednoho z průkopníků fotografie a vynálezce přístrojů diorama nebo polyorama.
Alexander Graham Bell patří bezesporu mezi největší vynálezce ve světových dějinách, protože jako první vymyslel způsob reprodukce zvuku. Jeho metodu později uzpůsobili a využili vynálezci rozhlasového přijímače, gramofonu a dalších podobných přístrojů. Díky tomu se Američan skotského původu stal slavným i bohatým.
Jaksi jsme si už zvykli na fakt, který nám prezentují učebnice. Charakteristika českého umělce, či vynálezce nebo objevitele, je stále jedna a táž. Pilný student, který leží v knihách, dává kondice, zatímco stará matička dře na svém políčku, aby syna udržela na studiích. Když vystuduje, hází mu společnost klacky pod nohy, šikanuje ho, snaží se ho zadupat, protože vyčuhuje z řady. Necháme ho raději umřít v bídě a za pár let mu stavíme pomníky a slavnostně řečníme. Ta poslední věta platila ještě v minulém století.
Vynalezl ji, stejně jako telegraf, americký sochař, malíř a vynálezce Samuel Morse a někdy v půlce ledna 1838 provedl první úspěšný pokus s navázáním telegrafického spojení.
Inspirativní kousek dámského prádla vynalezla v roce 1910 dívka jménem Mary Phelbs Jacob, později známá jako podnikatelka a vydavatelka Caresse Crosby (1891-1970). Když šila první podprsenku na světě, ani netušila, jaký módní převrat tím způsobí…