Hugo Junkers se narodil 3. února 1859 v Rheydtu, pruské rýnské provincii a po ukončení inženýrského studia pracoval např. na vývoji prvního motoru s protiběžnými písty a podal patent na plynový boiler do koupelny. V roce 1895 založil společnost „Junkers & Co.“, v níž mohl zhodnotit svoje další vynálezy. Nejvíce slávy mu však přineslo konstruování letadel, i když se vážně o letectví začal zajímat až ve svých padesáti letech, když začal spolupracovat s inženýrem Hansem Reissnerem v Cáchách.
Reissner vyvinul celokovové letadlo vybavené křídly z vlnitého plechu postavenými Junkersovou společností. Tato kovová křídla si Junkers také nechal o rok později patentovat. V roce 1915 vyvinul první celokovové letadlo na světě pro běžný provoz – Junkers J 1 „Blechesel“ (Sheetmetal Donkey) a kovová křídla použil také u svého nejslavnějšího letadla Junkers Ju 52, láskyplně přezdívaného „Tante Ju“ (Tetička Ju), které se osvědčilo i v osobní a nákladní letecké dopravě, resp. umožnilo její vznik.
Kromě toho nechal Junkers k testování křídel a letadel postavit větrný tunel, čímž se zasloužil i o aerodynamiku, a vynalezl hydraulickou brzdu.
Když se v roce 1933 dostali k moci nacisté, požádali Junkerse o pomoc s německou vojenskou výrobou. Když to Junkers odmítl, nacisté reagovali tak, že po něm požadovali vydání vlastnictví všech patentů a podílů na trhu pod hrozbou uvěznění na základě velezrady. V roce 1934 bylo potom Junkersovi skutečně nařízeno domácí vězení, v němž také 3. února 1935 zemřel.
Stalo se tak během jednání, která ho měla přinutit k tomu, aby se vzdal zbývajících akcií a vlivu ve své společnosti. Pod nacistickým vedením potom v jeho bývalé společnosti vznikly některé z nejúspěšnějších německých vojenských letounů druhé světové války.
