Jaký tedy byl jeho příběh?
- Národností i občanstvím je Dornier formálně považován za Němce, i když úplně to pravda není. Narodil se v Německu, konkrétně v bavorském městě Kempten, ale otec byl Francouz, jak ostatně naznačují i Dornierova křestní jména. Matka pocházela z Bavorska.
- Po získání základního vzdělání Dornier pokračoval na střední škole a v roce 1907 úspěšně ukončil studium na Technické univerzitě v Mnichově.
- Zprvu pracoval jako technický kreslič a inženýr u různých firem v Německu. Zlom v jeho životě nastal, když byl v roce 1910 přijat do vývojového oddělení firmy Zeppelin. Její majitel, hrabě Zeppelin, si brzy všiml průkopnických myšlenek svého mladého zaměstnance a jmenoval ho svým osobním poradcem.
- V roce 1914 už měl Dornier svou vlastní firmu, která se zabývala využitím lehkých slitin kovů v letecké technice a návrhy konstrukce konkrétních letadel, především pak hydroplánů.
- Po první světové válce v důsledku Versailleské smlouvy v Německu platil zákaz konstruování a stavby letadel. Dornier proto dočasně přemístil svou firmu do Itálie, kde vznikla společnost, která měla jeho návrhy realizovat, tedy stavět letadla.
- Dornier se v té době jako jeden z průkopníků nového oboru celkem logicky potýkal s finančními problémy, ale zachránila ho zakázka od španělského námořnictva na letoun „Wal“. Byl tak zdařilé konstrukce, že se ho během patnácti let postavilo 264 kusů. A tak vznikl slavný hydroplán Dornier Do J Wal.
- Tyto „létající čluny“ zajistily Dornierovi finanční zázemí a tak se na rýsovacích prknech rodil ještě větší stroj „Superwal“ – Dornier Do X –„hotel v oblacích“ určený pro zámořské lety, kde zatím kralovaly vzducholodě. Ty dokázaly překonat Atlantik za příznivých povětrností podmínek už za 46 hodin. Lindbergovi to při jeho sólo letu trvalo v roce 1927 o něco kratší dobu, 33,5 hodiny, a s podobným časem se dalo počítat i u dopravních letadel. Ty se však potýkaly s tím, že na přelet přes oceán potřebovaly hodně paliva, které zabíralo víc místa, než bylo efektivní, což se řešilo až do začátku války. Éra vzducholodí pak skončila ještě před ní, roku 1936 havárií, vzducholodě Hindenburg. Transatlantickou dopravu tak stále zajišťovaly především lodě, z nichž ty nejrychlejší, osobní superlinery, zvládaly doplout z Evropy do Ameriky asi za 4,5 dne. Snaha postavit letadlo schopné komerčních transatlantických letů tak byla zcela logická a oprávněná.
- Po zkušebních letech nad Bodamským jezerem, které trvaly 7 měsíců, naplánoval Dornier dálkovou cestu přes Atlantický oceán do New Yorku. Doufal, že Spojené státy se stanou pro jeho letadla důležitým odbytištěm, protože zatím se mu podařilo prodat jen dva letouny Itálii. Obří létající člun pro 66 pasažérů skutečně 27. srpna 1931 přistál v New Yorku, kde se stal nevídanou atrakcí. Tím to ale, bohužel, skončilo. Škrt přes Dornierovy obchodní plány učinila doznívající světová ekonomická krize, která propukla v roce 1929. Letoun se sice úspěšně vrátil zpátky do Německa, ale získat objednávky na jeho výrobu se nepodařilo.
- Vzhledem k této situaci Dornier uvítal poptávku od právě vznikající Goeringovy „mladé Luftwaffe“ a vstoupil do NSDAP. Poté, co se Hitler v roce 1933 dostal k moci, Dornier omezil svá vystoupení na veřejnosti, stáhl se do ústraní a vyhýbal se případné popularitě v tisku i styku s nacistickými vedoucími činiteli. V jeho továrnách se zatím vyráběl lehký bombardér Dornier Do 17, který „Legie Kondor“ náležející k Luftwaffe úspěšně vyzkoušela při bojové činnosti ve španělské občanské válce, kromě jiného při náletu na Guerniku. Následovníkem a pokračovatelem tohoto typu letadla pak byl bombardér Do 217. Ještě byl připraven k výrobě těžký stíhač Do 335, ale toho se do konce války podařilo vyrobit jen několik kusů.
- Po druhé světové válce, stejně jako po první, opět začala v Německu platit omezení týkající se konstruování letadel a Dornier pak působil ve Španělsku, kde letouny měly z dřívějška dobrou pověst. V roce 1955 se Dornier vrátil do Německa a představil tam stroj Do 27 s krátkým startem a přistáním (tzv. STOL – short take off and landing).
- Posledním Dornierovým strojem se v roce 1962 stal proudový Dornier Do 31 s kolmým startem (VTOL – vertical take off and landing).
- V roce 1962 předal Claude Dornier vedení svého podniku do rukou svých synů, ale neustále sledoval vývoj v letectví.
- prosince 1969 zemřel ve věku 85 let ve švýcarském Zugu. Jeho život tak obsáhl vývoj letectví od prvních pokusů až po přistání na Měsíci.
- Firma Dornier Flugzeugwerke se v roce 1974 spojila s francouzskou firmou Dassault-Breguet a vyvíjela a vyráběla letoun Alpha Jet, který se v 70. a 80. letech stal standardním cvičným letounem NATO. V roce 1996 Dornier sfúzovala s firmou Farchild. Vznikla tak firma Farchild Dornier, která roku 2002 zkrachovala.
- V roce 2009 bylo ve městě Friedrichshafenu v Německu otevřeno „Dornier Museum“ specializované na letouny Dornier. Jednotlivé kusy najdete v řadě dalších muzeí, v ČR však bohužel ne.
